Skupina Contadora Skupina Contadora byla iniciativa zahájená na počátku 80. let 20. století ministry zahraničí Kolumbie, Mexika, Panamy a Venezuely za účelem řešení krize ve Střední Americe (vojenské konflikty v Salvadoru, Nikaragui a Guatemale), které hrozily destabilizací celého středoamerického regionu. Původní podnět k této iniciativě vzešel od švédského premiéra Olofa Palmeho a nositelů Nobelovy ceny Gabriela Garcíi Márqueze, Alfonsa García Roblese a Alvy Myrdalové, kteří vyzvali prezidenty Kolumbie, Mexika, Venezuely a Panamy, aby v konfliktech vystupovali jako mediátoři. Skupina se poprvé setkala v roce 1983 na ostrově Contadora (Panama). Iniciativa přitáhla mezinárodní pozornost ke středoamerickým konfliktům a vyvinula tlak na zmírnění militaristického postoje Spojených států v regionu. Mírový plán podpořila Rada bezpečnosti OSN, Valné shromáždění a řada regionálních a mezinárodních orgánů. V září 1983 přijali ministři zahraničí středoamerických zemí zprostředkovaně skupinou Contadora v Panama City Dokument cílů. Tento dokument deklaroval jejich záměr prosazovat demokratizaci a ukončit ozbrojený konflikt v regionu, jednat v souladu s mezinárodním právem, oživit a obnovit hospodářský rozvoj a spolupráci ve Střední Americe a vyjednat lepší přístup na mezinárodní trhy. O rok později, v září 1984, byl představen také Zákon Contadory o míru a spolupráci ve Střední Americe. Tento dokument obsahoval řadu podrobných závazků k míru, demokratizaci, regionální bezpečnosti a hospodářské spolupráci. Rovněž předpokládal regionální výbory, které by vyhodnocovaly a ověřovaly plnění těchto závazků. Následující rok se v Limě setkali zástupci Argentiny, Brazílie, Peru a Uruguaye a vytvořili podpůrnou skupinu Contadora. Zákon Contadory byl předběžně schválen středoamerickými prezidenty, ale nezískal rozhodující podporu Spojených států kvůli jeho de facto uznání vlády Nikaraguy. Spojené státy také plán nepodporovaly, protože zakazoval jednostranné akce USA na ochranu jejich zájmů. USA navíc úspěšně zablokovaly v plánu jakýkoli odkaz na Mezinárodní soudní dvůr a OSN, jak vyžaduje mezinárodní právo. Revidovaná verze dohody nedokázala vyhovět vzneseným námitkám a nakonec byla definitivně odmítnuta Kostarikou, Salvadorem a Hondurasem v červnu 1986. [1] Ačkoli se skupině Contadora nakonec nepodařilo vytvořit důvěryhodný mírový vzorec s podporou všech regionálních vlád, položila základy pro vznik takového plánu v následujících letech. Pod vedením kostarického prezidenta Óscara Ariase vzešla z pozůstatků Contaдоры v roce 1986 tzv. Esquipulská mírová dohoda, která vedla k zásadnímu přetvoření středoamerické politiky.
Facebook Twitter