Poststrukturalismus Poststrukturalismus je filozofický směr, který zpochyb 8;uje objektivitu nebo stabilitu různých interpretativních (výkladových) schémat, jež jsou předpokládány strukturalismem, a považuje je za konstituované systémy moci. Ačkoli všichni poststrukturalisté předkládají odlišené kritiky strukturalismu, společnými tématy jsou odmitání soběstačnosti strukturalismu a také zpochyb 8;ování binárních opozic, které tvoří jeho struktury. V důsledku toho poststrukturalismus odmítá myšlenku interpretovat média (nebo svět) v rámci předem daných, společenský konstruovaných schémat. Strukturalismus navrhuje, aby mohla být lidská kultura pochopena prostřednictvím struktury, která je modelována podle jazyka. V důsledku toho existuje na jedné straně konkrétní realita, na druhé straně abstraktní ideje o realitě a „třetí řád“, který zprostředkovává obě tyto stránky. Poststrukturalista by tedy mohl naznačit, že abychom z takovéhoto výkladu vytvořili význam, musíme (falešně) předpokládat, že definice těchto znaků jsou platné a neměnné a že autor, který používá strukturalistickou teorii, je nějakým způsobem nadřazen těmto strukturam, které popisuje, aby je mohl plně pochopit. Neústupnost a tendence kategorizovat, které se nacházejí ve strukturalistickém myšlením, jsou společným cílem poststrukturalistického myšlením, které nicméně také staví na strukturalistických konceptech reality založené na vzájemném vztahu znaků. Mezi autory, jejichž díla jsou často označována za poststrukturalistická, patří Roland Barthes, Jacques Derrida, Michel Foucault, Gilles Deleuze a Jean Baudrillard, ačkoli mnoho teoretiků, kteří byli označeni za „poststrukturalisty“, tuto nálepku odmítlo.
Facebook Twitter