Empirismus
Empirismus je epistemologický názor, který tvrdí, že pravé poznání nebo ospravedlnění pochází pouze nebo především ze smyslové zkušenosti. Je jedním z několika soupeřících názorů v epistemologii, spolu s racionalismem a skepticismem. Empirismus zdůrazňuje ústřední roli empirických důkazů při vytváření myšlenek, nikoliv vrozených myšlenek nebo tradic. Empiricisté mohou tvrdit, že tradice (nebo zvyky) vznikají v důsledku vztahů předchozích smyslových zkušeností. Historicky byl empirismus spojován s konceptem „čisté tabule“ (tabula rasa), podle kterého je lidská mysl při narození „prázdná“ a své myšlenky rozvíjí pouze prostřednictvím pozdější zkušenosti. Empirismus ve filozofii vědy zdůrazňuje důkazy, zejména ty, které jsou objeveny v experimentech. Je to základní součást vědecké metody, že všechny hypotézy a teorie musí být testovány proti pozorování přírodního světa, nikoliv spoléhat se pouze na apriorní uvažování, intuici nebo zjevení. Empirismus, často používaný přírodovědci, věří, že „poznání je založeno na zkušenosti“ a že „poznání je předběžné a pravděpodobné, podléhající neustálé revizi a falzifikaci“. Empirický výzkum, včetně experimentů a ověřených měřicích nástrojů, řídí vědeckou metodu.
Historie empirismu
Kořeny empirismu lze vysledovat až do starověkého Řecka, kde se filozofové jako Herakleitos a Demokritos zaměřovali na význam smyslové zkušenosti při získávání znalostí. Ve středověku empirismus zastávali filozofové jako Roger Bacon a William of Ockham.
Moderní empirismus se rozvinul v 17. a 18. století s prací filozofů jako Francis Bacon, John Locke a David Hume. Bacon zdůraznil důležitost pozorování a experimentů při získávání znalostí. Locke tvrdil, že veškeré naše poznání pochází ze smyslové zkušenosti a že lidská mysl je při narození „čistá tabule“. Hume šel ještě dále a tvrdil, že veškeré naše poznání je založeno na zvyku a očekávání a že nemáme žádný přímý přístup k realitě.
Hlavní principy empirismu
Všechny znalosti pocházejí ze smyslové zkušenosti. Empiricisté tvrdí, že nemůžeme vědět nic, co jsme nezažili prostřednictvím našich smyslů.
Smyslové zkušenosti jsou základem veškerého poznání. Empiricisté tvrdí, že všechny naše myšlenky a koncepty jsou odvozeny z našich smyslových zkušeností.
Poznání je induktivní. Empiricisté tvrdí, že získáváme poznání tím, že pozorujeme svět kolem nás a vyvozujeme obecné závěry z našich pozorování.
Poznání je předběžné. Empiricisté tvrdí, že veškeré naše poznání je předběžné a může být revidováno na základě nových důkazů.
Empirismus a vědecká metoda
Empirismus je úzce spjat s vědeckou metodou. Vědecká metoda je založena na myšlence, že veškeré hypotézy a teorie musí být testovány proti pozorování přírodního světa. To znamená, že vědci musí provádět experimenty a pozorování, aby ověřili své teorie a zajistili, že jsou v souladu se skutečností.
Kritika empirismu
Empirismus byl kritizován z mnoha důvodů. Jedna kritika spočívá v tom, že empirismus nemůže vysvětlit, jak je možné, že máme znalosti o věcech, které jsme nikdy nezažili prostřednictvím našich smyslů. Například jak můžeme vědět, že existují jiné mysli, nebo že budoucnost bude podobná minulosti?
Další kritika spočívá v tom, že empirismus nemůže vysvětlit, jak je možné, že máme syntetické a priori znalosti. Syntetické a priori znalosti jsou znalosti, které jsou pravdivé a priori (tj. nezávisle na zkušenosti) a které nejsou analytické (tj. nevyplývají pouze z definic použitých pojmů). Například víme, že 2 + 2 = 4 a priori, ale nemůžeme to vědět pouze na základě zkušenosti.
Závěr
Empirismus je důležitý epistemologický názor, který tvrdí, že veškeré poznání pochází ze smyslové zkušenosti. Empirismus měl velký vliv na vývoj vědecké metody a zůstává vlivným názorem v epistemologii dodnes.