Mohenžodáro (v sindhštině: موهن جو دڙو, doslova „kopec mrtvých lidí“) je archeologické naleziště v okrese Larkana v provincii Sindh v Pákistánu. Město bylo založeno kolem roku 2500 př. n. l. a bylo největším sídlem starověké civilizace údolí Indu. Zároveň bylo jedním z prvních velkých měst na světě, které vzniklo ve stejné době jako civilizace starověkého Egypta, Mezopotámie, mínojské Kréty a Norte Chico. Odhaduje se, že ve městě žilo nejméně 40 000 lidí a Mohenžodáro několik století vzkvétalo. Kolem roku 1700 př. n. l. však bylo opuštěno společně s dalšími velkými městy civilizace údolí Indu. Místo bylo znovu objeveno až ve 20. letech 20. století. Od té doby probíhají na místě města rozsáhlé vykopávky. V roce 1980 bylo Mohenžodáro zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO jako první místo v jižní Asii, které bylo takto označeno. V současné době je toto místo ohroženo erozí a nesprávnou rekonstrukcí. Plánování města Mohenžodáro bylo dobře naplánované město s pravoúhlými ulicemi a domy z pálených cihel. Město bylo rozděleno na dvě části: citadelu a Dolní město. Citadela byla vyvýšená oblast, kde se nacházely veřejné budovy, chrámy a bazén Velké lázně. Dolní město bylo domovem obyčejných lidí. Velká lázeň Velká lázeň je jednou z nejznámějších staveb v Mohenžodáru. Jedná se o velký bazén o rozměrech 12 × 7 metrů, který byl pravděpodobně používán k rituálním koupelím. Bazén je obložen vodotěsnou vrstvou a má schody, které vedou do vody. Sýpky V Mohenžodáru bylo objeveno několik velkých sýpek. Tyto sýpky byly používány ke skladování obilí a dalších potravin. Sýpky jsou postaveny z pálených cihel a mají dvojitou stěnu, která pomáhala udržovat obilí v chladu a suchu. Umění a řemesla Obyvatelé Mohenžodára byli zruční řemeslníci. Vyráběli keramiku, šperky, sochy a pečetidla. Keramika z Mohenžodára je známá svými geometrickými vzory a realistickými zobrazeními zvířat a lidí. Šperky z Mohenžodára jsou vyrobeny ze zlata, stříbra a polodrahokamů. Sochy z Mohenžodára jsou vyrobeny z kamene, bronzu a terakoty. Pečetidla z Mohenžodára jsou vyryta složitými vzory a používala se k ověřování dokumentů. Písmo Obyvatelé Mohenžodára měli svůj vlastní písmový systém. Toto písmo ještě nebylo rozluštěno, ale předpokládá se, že se jednalo o logografické písmo, které používalo symboly k reprezentaci slov nebo slabik. Zánik Mohenžodáro bylo opuštěno kolem roku 1700 př. n. l. Příčina zániku města není známa, ale existuje několik teorií. Jedna teorie říká, že město bylo zničeno povodní. Jiná teorie říká, že město bylo opuštěno kvůli změně klimatu. Další teorie říká, že město bylo napadeno cizími dobyvateli. Odkaz Mohenžodáro je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť na světě. Město poskytuje cenné informace o jedné z nejstarších civilizací na světě. Mohenžodáro je připomínkou geniality a kreativity starověkých lidí.
Facebook Twitter