Konfigurační návrh je druh návrhu, kde je dána pevná sada předdefinovaných komponent, které mohou být propojeny předdefinovanými způsoby, a hledá se sestava (tj. navržený artefakt) komponent vybraných z této pevné sady, která splňuje sadu požadavků a dodržuje sadu omezení. Přidružený problém konfiguračního návrhu sestává z následujících tří úloh: výběr komponent, přidělení komponent a propojení komponent (návrh způsobů, jakými komponenty propojují/spojují se navzájem).
Mezi typy znalostí, které se používají v konfiguračním návrhu, patří:
Specifické znalosti problému:
Vstupní znalosti:
Požadavky
Omezení
Technologie
Případové znalosti
Trvalé znalosti (znalosti, které zůstávají platné během několika řešení problémů):
Případové znalosti
Doménově specifické, metodou nezávislé znalosti
Metodou specifické znalosti domény
Znalosti řízení vyhledávání