Argument z nedostatečného návrhu Argument z nedostatečného návrhu, známý také jako dysteleologický argument, je argumentem proti předpokladu existence božského stvořitele, založeném na úvaze, že žádné všemohoucí a vševědoucí božstvo by nestvořilo organismy s vnímaně nedokonalými návrhy, jaké se vyskytují v přírodě. Argument je strukturován jako základní modus ponens: pokud „stvoření“ obsahuje mnoho nedostatků, pak se návrh jeví jako nevěrohodná teorie původu pozemské existence. Zastánci nejčastěji používají argument slabším způsobem, nikoli však za účelem vyvrácení existence Boha, ale spíše jako reductio ad absurdum známého argumentu z designu (který naznačuje, že živé věci se zdají být příliš dobře navrženy na to, aby vznikly náhodou, a proto je musel záměrně vytvořit inteligentní Bůh nebo bohové). Přestože se fráze „argument z nedostatečného návrhu“ používá jen zřídka, tento typ argumentu byl mnohokrát předložil pomocí slov a frází jako „nedostatečný návrh“, „nedokonalý návrh“, „neinteligentní návrh“ nebo „dysteleologie/dysteleologický“. Devatenáctý století Ernst Haeckel použil termín „dysteleologie“ na důsledky orgánů tak primitivních, že jsou pro život organismu nepoužitelné. [1] Ve své knize z roku 1868 Natürliche Schöpfungsgeschichte (Dějiny stvoření) věnoval Haeckel většinu kapitoly argumentu a skončil návrhem (možná trochu s nadsázkou) „teorie nevhodnosti částí v organismech jako protiklad k staré populární doktríně vhodnosti částí“. [1] V roce 2005 Donald Wise z University of Massachusetts Amherst zpopularizoval termín „nedostatečný návrh“ (hra na „inteligentní návrh“) k popisu aspektů přírody vnímaných jako vadné v designu. [2] Tradiční křesťanské teologické odpovědi obecně tvrdí, že Bůh stvořil dokonalý vesmír, ale že lidské zneužití jeho svobodné vůle ke vzpouře proti Bohu vedlo ke zkažení božského dobrého záměru. [3] [4] [5]
Facebook Twitter