Středověká estetika
Středověká estetika odráží obecnou filosofii estetiky v době středověku. Ačkoliv se estetika jakožto obor studia ve středověku nevyskytovala, vlivní myslitelé té epochy se zabývali podstatou estetiky, a tak lze středověkou estetiku vyčíst z jejich děl.
Středověká estetika je charakteristická spojením klasického a křesťanského pojetí estetiky. Myšlenky Platóna a Aristotela, formované novoplatonikem Plotínem, zdůrazňovaly pojmy jako harmonie, záře a symbolika. [1] Naopak, čtení bible inspirovalo k přemýšlení o vztahu mezi přírodou a božstvím. [2] Spisy sv. Augustýna a pseudo-Dionysia Areopagity spojovaly Platóna a Plotína s ranou církevní doktrínou, zatímco sv. Tomáš Akvinský včlenil Aristotelovskou filosofii do své úvahy o estetiky v přírodě. [2] Zájmy středověkých autorů vedly k tomu, že jejich estetické teorie byly po osvícenství relativně opomíjeny, [3] ale jejich vliv byl dalekosáhlý, zejména během renesance. [4] V nedávné době se středověké teorie estetiky staly inspirací pro díla španělského režiséra Luise Buñuela. [5]
Klasické vlivy
Řecký filosof Platón považoval estetiku za důležitý aspekt lidské zkušenosti. Tvrdil, že krása je objektivní vlastnost, která existuje nezávisle na pozorovateli. Platón také věřil, že krása je spojena s dobrem a ctností.
Dalším vlivným řeckým filosofem byl Aristoteles. Aristoteles tvrdil, že krása je subjektivní vlastnost, která je dána tím, co pozorovatel považuje za příjemné. Aristoteles také věřil, že krása je spojena s proporcemi a symetrii.
Křesťanské vlivy
Křesťanství mělo hluboký vliv na středověkou estetiku. Křesťané věřili, že krása je darem od Boha. Také věřili, že krása může být nalezena v přírodě, ale že skutečnou krásu lze nalézt jen v Bohu.
Synteze klasického a křesťanského pojetí
Středověcí myslitelé syntetizovali klasické a křesťanské pojetí estetiky. Věřili, že krása je objektivní vlastnost, která existuje nezávisle na pozorovateli. Také věřili, že krása je spojena s dobrem a ctností. Nicméně, středověcí myslitelé také věřili, že krása může být nalezena v přírodě a že skutečnou krásu lze nalézt jen v Bohu.
Středověká estetika v praxi
Středověká estetika se projevovala v mnoha oblastech středověkého života, včetně umění, architektury a hudby.
Umění: Středověké umění bylo často silně symbolické a mělo za cíl inspirovat diváky k zbožnosti.
Architectura: Středověká architektura byla často impozantní a okázalá, a byla navržena k tomu, aby odrážela moc a majestát církve.
Hudba: Středověká hudba byla často polyfonická a sborová, a byla navržena k tomu, aby vytvořila povznášejíci a duchovní záž