Extáze (z řeckého ἔκστασις, „být nebo stát mimo sebe, přenesení někam jinam“ z ek- „ven“ a stasis „stání nebo vzájemné vyrovnání sil“) je termín používaný v existenciální filozofii ve smyslu „mimo sebe“. Například naše vědomí není uzavřené do sebe, protože si můžeme být vědomi druhé osoby, která se nachází mimo naše vlastní já. V jistém smyslu je vědomí obvykle „mimo sebe“, protože jeho objekt (o čem přemýšlí nebo co vnímá) není samo o sobě. To je v kontrastu s termínem enstasis, který znamená „stát v sobě“ a který se vztahuje k rozjímání z pohledu spekulanta. [1] Toto pojetí enstasis ustupuje příkladu použití „extáze“ jako toho, že člověk může být „mimo sebe“ v čase. Při temporalizaci jsou všechny následující: minulost (to, co „bylo“), budoucnost (to, co „ještě není“) a přítomnost (to, co „dělá přítomným“) „mimo sebe“ navzájem. Termín extáze (německy: Ekstase) používal v tomto smyslu Martin Heidegger, který ve svém Bytí a času z roku 1927 tvrdil, že naše bytí ve světě je obvykle zaměřeno na nějakou osobu, úkol nebo minulost (viz také existence a Dasein). Říci někomu, aby „zůstal v přítomnosti“, by pak mohlo být samo o sobě rozporuplné, pokud by přítomnost vyvstala pouze jako „mimo sebe“ budoucích možností (naše projekce; Entwurf) a minulých skutečností (naše vrženost; Geworfenheit). [2] Emmanuel Levinas nesouhlasil s Heideggerovým postojem týkajícím se extáze a existenciální temporality z pohledu zkušenosti nespavosti. [3] Levinas hovořil o Druhém z hlediska „nespavosti“ a „bdělosti“. [4] Zdůrazňoval absolutní jinakost Druhého a vytvářel sociální vztah mezi Druhým a vlastním já. [5] Dále tvrdil, že extáze nebo vnější vztah k Druhému navždy zůstává mimo jakýkoli pokus o úplné uchopení; tato jinakost je nekonečná nebo nekonečná. [6] Tato „nekonečnost“ Druhého by Levinasovi umožnila odvodit další aspekty filozofie jako sekundární k této etice. Levinas píše: Druzí, kteří mě v druhém posedávají, mě neovlivňují jako příklady stejného rodu spojené s mým bližním podobností nebo společnou povahou, individualizacemi lidské rasy nebo odštěpky od starého bloku... Ostatní se mě týkají od začátku. Zde bratrství předchází společenství rodu. Můj vztah s Druhým jako s bližním dává smysl mým vztahům se všemi ostatními. [7]
Facebook Twitter