Velikost Slovo velikost pochází z latinského „magnum facere“, což znamená dělat něco velkého. Latinské slovo vychází z řeckého „megaloprépeia“. Toto podstatné jméno vyjadřuje význam dělání něčeho velkého, co je vhodné nebo slušné k okolnostem. Velikost je filozofický, estetický a socioekonomický pojem hluboce zakořeněný v západní kultuře od klasického starověku. Týká se velikosti činů, odvahy, dokonalosti, cti, štědrosti a nádhery životního stylu ušlechtilých cílů. Velikost v klasické antické filozofii Koncept velikosti byl ústředním tématem v klasické antické filozofii. Platón ve svém dialogu „Ústava“ tvrdil, že velikost je jednou ze čtyř kardinálních ctností, spolu s moudrostí, statečností a spravedlností. Podle Platóna je velikost ctnost, která umožňuje člověku dělat velké a šlechetné činy. Aristoteles ve své „Etice Nikomachově“ také diskutoval o velikosti. Tvrdil, že velikost je ctnost, která vede člověka k tomu, aby usiloval o velké a čestné cíle. Podle Aristotela je velikost ctností, která umožňuje člověku žít život plný významu a účelu. Velikost v křesťanské tradici Koncept velikosti byl také důležitý v křesťanské tradici. V Bibli je velikost často spojována s Bohem. Například v Žalmu 145:3 se píše: „Veliký je Hospodin a velice chvályhodný, a jeho velikost není zkoumatelná.“ Křesťanští myslitelé, jako například Augustin z Hippo, interpretovali velikost jako Boží dokonalost a nekonečnost. Tvrdil, že velikost je atributem, který patří pouze Bohu a že lidé mohou dosáhnout velikosti pouze prostřednictvím Boží milosti. Velikost v renesanci a osvícenství Koncept velikosti zažil oživení v renesanci a osvícenství. Humanisté renesance zdůrazňovali důležitost lidské velikosti a věřili, že lidé mají potenciál dosáhnout velikosti prostřednictvím vzdělání a rozumu. Filozofové osvícenství, jako například Immanuel Kant, diskutovali o velikosti z hlediska morálky. Kant tvrdil, že velikost je ctnost, která vede člověka k tomu, aby jednal v souladu s kategorickým imperativem, což je morální zákon, který je platný pro všechny racionální bytosti. Velikost v moderní době Koncept velikosti zůstal důležitý i v moderní době. Romantičtí spisovatelé, jako například William Wordsworth, oslavovali velikost přírody a lidského ducha. V 19. a 20. století se koncept velikosti stal předmětem filozofického zkoumání. Filozofové jako Friedrich Nietzsche a Martin Heidegger zkoumali vztah mezi velikostí a mocí, zatímco jiní filozofové, jako například Hannah Arendtová, diskutovali o velikosti z hlediska politické teorie. Velikost dnes Koncept velikosti zůstává relevantní i dnes. Ve filozofii se velikost často chápe jako ctnost, která umožňuje člověku žít život plný významu a účelu. V politické teorii se velikost někdy používá k označení ideálu, ke kterému by se měly státy snažit. A v každodenním životě se velikost často používá k popisu lidí nebo věcí, které jsou považovány za velké nebo obdivuhodné.
Facebook Twitter