Damaškování Damaškování je umělecké řemeslo, při kterém se do sebe vzájemně vykládají různé kovy – typicky zlato nebo stříbro do tmavě oxidovaného ocelového pozadí – a vytvářejí se tak složité vzory podobné nielu. Anglický termín pochází z vnímané podobnosti s bohatými vzory tkaniny damašku. Tento termín se také používá k popisu použití měděných propojů v integrovaných obvodech. Jak napovídá jeho název, damaškování dostalo své jméno podle Damašku v Sýrii a starověkých řemeslníků, kteří toto řemeslo vytvořili a vyváželi. Historie damaškování Počátky damaškování sahají do starověku. Nejstarší známé příklady tohoto řemesla pocházejí z Mezopotámie a starověkého Egypta. Damaškování se také praktikovalo v Indii, Číně a Japonsku. Do Evropy se damaškování dostalo prostřednictvím arabských obchodníků ve středověku. Řemeslo se rychle stalo populární v Itálii, Španělsku a Francii. Damaškové předměty byly často používány jako dary a jako známka bohatství a postavení. Technika damaškování Technika damaškování je složitá a vyžaduje zručného řemeslníka. Nejprve se ocelový předmět vyleští a zoxiduje, aby vzniklo tmavé pozadí. Poté se do oceli vyryjí vzory. Do vyrytých vzorů se pak vkládají zlaté nebo stříbrné dráty nebo pásky. Nakonec se předmět zahřeje, aby se kovy spojily. Použití damaškování Damaškování se používá k dekoraci široké škály předmětů, včetně zbraní, šperků, nádobí a nábytku. Damaškové předměty jsou často velmi cenné a jsou považovány za umělecká díla. Damašková ocel Termín "damašková ocel" se někdy používá k označení oceli, která byla zdobena damaškováním. Nicméně, damašková ocel je ve skutečnosti typ oceli, která byla vytvořena svařováním různých typů oceli dohromady. Damašková ocel je známá svou pevností a odolností. Damaškování v integrovaných obvodech Termín "damaškování" se také používá k popisu použití měděných propojů v integrovaných obvodech. Tyto propoje se používají k propojení různých částí čipu. Damaškování se používá ke zlepšení elektrických vlastností propojů.
Facebook Twitter