Meroë Meroë bylo starobylé město ležící na východním břehu Nilu asi 6 km severovýchodně od železniční stanice Kabushiya poblíž města Shendi v Súdánu, přibližně 200 km severovýchodně od Chartúmu. V blízkosti lokality se nachází skupina vesnic zvaných Bagrawiyah (arabsky: البجراوية). Toto město bylo několik století hlavním městem království Kuš, od doby kolem roku 590 př. n. l. až do jeho zániku ve 4. století n. l. Kušitské království Meroë dalo své jméno "ostrovu Meroë", což je dnešní region Butana, oblast ohraničená Nilem (od řeky Atbarah po Chartúm), Atbarahem a Modrým Nilem. Město Meroë leželo na okraji Butany. V Butaně se nacházela ještě dvě další meroitská města: Musawwarat es-Sufra a Naqa. [3] [4] První z těchto lokalit dostal název Meroë od perského krále Kambýsa na počest jeho sestry, která se tak jmenovala. Město původně neslo starobylý název Saba, podle původního zakladatele země. [5] Eponym Saba nebo Seba je pojmenován po jednom ze synů Kuše (viz Genesis 10:7). Přítomnost četných meroitských lokalit v západní oblasti Butany a na hranici Butany má význam pro osídlení jádra rozvinuté oblasti. Orientace těchto osad vykazuje výkon státní moci nad obživovou produkcí. [6] Království Kuš, které zahrnovalo město Meroë, představuje jeden z řady raných států nacházejících se ve středním Nilu. Byl to jeden z nejranějších a nejvyspělejších států nalezených na africkém kontinentu. Při pohledu na specifika okolních raných států ve středním Nilu lze naše chápání Meroë v kombinaci s historickým vývojem dalších historických států rozšířit pohledem na vývoj charakteristik mocenských vztahů v jiných státech Nilu. [6] Místo města Meroë je označeno více než dvěma sty pyramidami ve třech skupinách, z nichž mnohé jsou v troskách. Mají charakteristickou velikost a proporce núbijských pyramid.
Facebook Twitter