Sovětský svaz Historie Sovětský svaz (oficiálně Svaz sovětských socialistických republik, SSSR) byl transkontinentální země, která se rozkládala na většině území Eurasie od roku 1922 do roku 1991. Byl nástupnickým státem Ruského impéria a nominálně federálním svazkem patnácti národních republik, z nichž největší a nejlidnatější byla Ruská SFSR. V praxi byly jeho vláda i ekonomika až do posledních let vysoce centralizované. Jako jednopartijní stát řízený Komunistickou stranou Sovětského svazu byl vlajkovou komunistickou zemí. Kořeny země sahají do Říjnové revoluce v roce 1917, kdy bolševici svrhli ruskou prozatímní vládu, která vznikla dříve téhož roku po únorové revoluci a abdikaci cara Mikuláše II., což znamenalo konec Ruského impéria. Nová vláda v čele s Vladimírem Leninem založila Ruskou sovětskou republiku, první ústavně zaručený socialistický stát na světě. Přetrvávající vnitřní napětí eskalovalo do brutální ruské občanské války. S tím, jak válka postupovala ve prospěch bolševiků, začala RSFSR začleňovat do nominálně nezávislých států území dobyté ve válce, která byla v prosinci 1922 sjednocena do Sovětského svazu. Po Leninově smrti v roce 1924 se k moci dostal Josif Stalin. Stalin zahájil období rychlé industrializace a nucené kolektivizace, které vedlo k významnému hospodářskému růstu, ale také přispělo k hladomoru v letech 1930–1933, který zabil miliony lidí. V tomto období byl také rozšířen systém pracovních táborů Gulag. Stalin provedl Velkou čistku, aby odstranil své skutečné i domnělé odpůrce. Po vypuknutí druhé světové války Německo napadlo Sovětský svaz. Spojený počet sovětských civilních a vojenských obětí – odhadovaný na asi 20 milionů lidí – představoval většinu ztrát spojeneckých sil. V důsledku druhé světové války území okupované Rudou armádou vytvořilo různé sovětské satelitní státy. V poválečném období až do 60. let zažil Sovětský svaz rychlý hospodářský rozvoj a dosáhl významných „prvenství“ v závodech o vesmír. Začátek studené války byl svědkem toho, jak východní blok Sovětského svazu čelil západnímu bloku Spojených států, přičemž toto druhé seskupení se v roce 1949 v podstatě sjednotilo v rámci NATO a to první se v roce 1955 v podstatě sjednotilo v rámci Varšavské smlouvy. Mezi oběma organizacemi nedošlo k přímé vojenské konfrontaci; místo toho se konflikt odehrával na ideologickém základě a prostřednictvím zástupných válek. Největší vojenskou akcí Varšavské smlouvy byla invaze Varšavské smlouvy do Československa, jejího vlastního členského státu, v srpnu 1968. Po Stalinově smrti v roce 1953 nastalo období známé jako destalinizace pod vedením Nikity Chruščova. Sověti převzali časný náskok v závodech o vesmír s první umělou družicí, prvním lidským vesmírným letem a první sondou, která přistála na jiné planetě (Venuši). V 70. letech nastalo krátké uvolnění vztahů Sovětského svazu se Spojenými státy, ale napětí se znovu objevilo po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979. V polovině 80. let se poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov snažil zemi reformovat prostřednictvím své politiky glasnosti a perestrojky. V roce 1989 různé země Varšavské smlouvy svrhly své marxisticko-leninské režimy, což doprovázely silné nacionalistické a separatistické hnutí po celém Sovětském svazu. V roce 1991 Gorbačov inicioval národní referendum – bojkotované šesti sovětskými republikami –, které vedlo k tomu, že většina zúčastněných občanů hlasovala pro zachování země jako obnovené federace. V srpnu 1991 provedli tvrdí členové komunistické strany pokus o puč proti Gorbačovovi; pokus se nezdařil a komunistická strana byla následně zakázána. Nástupnickým státem Sovětského svazu se stala Ruská federace, zatímco všechny ostatní republiky vyšly z kolapsu SSSR jako plně nezávislé postsovětské státy. Společnost a kultura Sovětský svaz byl multietnický stát s více než 100 národnostmi. Největší etnickou skupinou byli Rusové, kteří tvořili asi 50 % populace. Dalšími významnými etnickými skupinami byli Ukrajinci, Bělorusové, Uzbeci, Kazaši, Gruzínci, Ázerbájdžánci, Litevci, Moldavané (Rumuni) a Lotyši. Oficiálním jazykem Sovětského svazu byla ruština, ale v jednotlivých republikách se mluvilo také různými místními jazyky. Hlavním náboženstvím bylo pravoslavné křesťanství, ale byly zastoupeny i další náboženství, jako je islám, judaismus a buddhismus. Sovětský svaz byl vysoce centralizovaný stát a jeho ekonomika byla řízena z Moskvy. Hlavními průmyslovými odvětvími byly těžba, výroba a zemědělství. Sovětský svaz měl také rozsáhlý systém sociálního zabezpečení, který poskytoval bezplatnou zdravotní péči, vzdělání a bydlení. Zahraniční politika Sovětský svaz byl jedním z dvou supervelmocí během studené války. Měl silnou armádu a byl jadernou mocností. Sovětský svaz byl také členem Organizace spojených národů a jejím stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Zahraniční politika Sovětského svazu byla založena na principech marxismu-leninismu. Sovětský svaz podporoval komunistické a socialistické vlády po celém světě a usiloval o rozšíření své sféry vlivu. Sovětský svaz se také zapojil do řady válek a konfliktů, včetně druhé světové války, korejské války a války ve Vietnamu. Rozpad Sovětského svazu Sovětský svaz se začal rozpadat koncem 80. let. To bylo způsobeno řadou faktorů, včetně hospodářských problémů, rostoucího nacionalismu a politických reforem. V roce 1991 se sovětské republiky jedna po druhé osamostatnily a Sovětský svaz se oficiálně rozpadl 26. prosince 1991.
Facebook Twitter