Ptolemaiovci
Ptolemaiovská dynastie (řecky Πτολεμαῖοι, Ptolemaioi), známá také jako Lágovská dynastie (Λαγίδαι, Lagidae; podle Ptolemaiova otce Lága), byla makedonská řecká královská dynastie, která vládla Ptolemaiovské říši ve starověkém Egyptě během helénského období. Ptolemaiovci vládli 275 let, což z nich činí nejdelší a poslední dynastii starověkého Egypta od roku 305 př. n. l. až do jejího začlenění do Římské republiky v roce 30 př. n. l.
Ptolemaios, jeden ze sedmi somatofylakes (osobních strážců), generál a možný nevlastní bratr Alexandra Velikého, byl jmenován satrapou Egypta po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. V roce 305 př. n. l. se prohlásil za faraona Ptolemaia I., později známého jako Sótér „Zachránce“. Egypťané brzy přijali Ptolemaiovce jako nástupce faraonů nezávislého Egypta. Ptolemaiova rodina vládla Egyptu až do římského dobytí v roce 30 př. n. l.
Stejně jako dřívější dynastie starověkého Egypta praktikovali Ptolemaiovci příbuzenskou plemenitbu včetně manželství sourozenců, ale to začalo až téměř po století v historii dynastie. Všichni mužští vládci dynastie přijali jméno Ptolemaios, zatímco vládnoucí královny se všechny jmenovaly Kleopatra, Arsinoé nebo Bereniké. Nejslavnějším členem rodu byla poslední královna Kleopatra VII., známá svou rolí v římských politických bitvách mezi Juliem Caesarem a Pompejem a později mezi Octaviánem a Markem Antoniem. Její zjevná sebevražda po římském dobytí Egypta znamenala konec ptolemaiovské vlády v Egyptě.
Ptolemaiovští faraoni
Ptolemaios I. Sótér (305-283 př. n. l.)
Ptolemaios II. Filadelfos (283-246 př. n. l.)
Ptolemaios III. Euergetés I. (246-222 př. n. l.)
Ptolemaios IV. Filopator (222-204 př. n. l.)
Ptolemaios V. Epifanes (204-180 př. n. l.)
Ptolemaios VI. Filométor (180-145 př. n. l.)
Ptolemaios VII. Neos Filopator (145-144 př. n. l.)
Ptolemaios VIII. Euergetés II. Tryfón (144-116 př. n. l.)
Ptolemaios IX. Sótér II. Lathýros (116-107 př. n. l., 88-81 př. n. l.)
Ptolemaios X. Alexandros I. (107-88 př. n. l.)
Ptolemaios XI. Alexandros II. (80 př. n. l.)
Ptolemaios XII. Neos Dionýsos (80-51 př. n. l.)
Kleopatra VII. Thea Filopatór (51-30 př. n. l.)
Ptolemaios XIII. Theos Filopator (51-47 př. n. l.)
Ptolemaios XIV. Theos Filopator II. (47-44 př. n. l.)
Ptolemaios XV. Caesarion (44-30 př. n. l.)
Království Ptolemaiovců
Ptolemaiovské království bylo jedním z nejbohatších a nejmocnějších helénistických království. Jeho hlavním městem byla Alexandrie, která byla založena Alexandrem Velikým v roce 331 př. n. l. Alexandrie se stala centrem obchodu a kultury a byla domovem slavné knihovny v Alexandrii.
Ptolemaiovci vládli velké říši, která zahrnovala Egypt, Kypr, Kyrenaiku, Palestinu a části Sýrie a Arábie. Byli také spojenci Říma a hráli důležitou roli v římských válkách proti Kartágu a Makedonii.
Konec Ptolemaiovské říše
Ptolemaiovská říše skončila v roce 30 př. n. l., kdy byla dobyta Římem. Poslední královna Kleopatra VII. spáchala sebevraždu, aby se vyhnula zajetí. Egypt se stal římskou provincií a Ptolemaiovci byli svrženi.
Dědictví Ptolemaiovců
Ptolemaiovci zanechali v Egyptě trvalé dědictví. Byli patrony umění a kultury a založili mnoho měst a chrámů. Byli také zodpovědní za stavbu Velkého majáku v Alexandrii, jednoho ze sedmi divů starověkého světa.
Ptolemaiovci hráli také důležitou roli v šíření helénismu do Egypta a Středomoří. Jejich vláda přinesla Egypt do kontaktu s řeckou kulturou a myšlením a pomohla položit základy pro budoucí rozvoj křesťanství.