Divadelní kritika je žánr umělecké kritiky, který se zabývá hodnocením divadelních představení, oper a dalších forem živého umění. Na rozdíl od divadelní kritiky, která je součástí literární kritiky a zabývá se hodnocením psaných divadelních textů, se divadelní kritika zaměřuje na hodnocení divadelního představení jako celku.
Zatímco divadelní hry zůstávají v tištěné podobě součástí literatury, stávají se součástí živého umění, jakmile jsou jejich slova převedena do podoby představení na jevišti nebo v jiném prostoru přístupném divákům. Literární dílo tak dává vzniknout divadelní inscenaci. Stejně tak se kritika psané divadelní hry liší od kritiky divadelního představení.
Divadelní kritika má dlouhou historii a její kořeny sahají až do starověkého Řecka, kde se divadelní představení často stávala předmětem veřejných diskusí a debat. V průběhu staletí se divadelní kritika vyvinula do komplexního žánru, který zahrnuje různé přístupy a perspektivy.
Jedním z klíčových aspektů divadelní kritiky je hodnocení hereckých výkonů. Kritici se zaměřují na schopnosti herců ztvárnit své postavy, jejich schopnost vyjádřit emoce a jejich celkovou přítomnost na jevišti. Dalším důležitým aspektem je hodnocení režie, která určuje celkovou vizi představení a způsob, jakým je hra interpretována.
Kromě hereckých výkonů a režie se divadelní kritici zabývají také dalšími aspekty představení, jako je scénografie, kostýmy, osvětlení a zvuk. Tyto prvky hrají důležitou roli při vytváření celkového dojmu z představení a mohou výrazně ovlivnit jeho úspěch nebo neúspěch.
Divadelní kritika může mít různé formy, od krátkých recenzí až po rozsáhlé eseje. Kritici často využívají různé přístupy, od objektivního hodnocení až po subjektivní interpretaci. Někteří kritici se zaměřují na technické aspekty představení, zatímco jiní se více zabývají jeho tematickým a emocionálním obsahem.
Divadelní kritika může hrát důležitou roli v divadelním světě. Kritici mohou pomoci zvýšit povědomí o nových představeních, podpořit talentované umělce a poskytnout zpětnou vazbu, která může pomoci zlepšit kvalitu divadelní tvorby. Dobrá divadelní kritika může také obohatit zážitek diváků tím, že jim poskytne nové perspektivy a interpretace představení, které viděli.
Zde jsou některé z nejvýznamnějších divadelních kritiků v historii:
Aristoteles (starověké Řecko)
William Hazlitt (Velká Británie)
George Bernard Shaw (Irsko)
Kenneth Tynan (Velká Británie)
Harold Clurman (Spojené státy)
Martin Esslin (Velká Británie)
Peter Brook (Velká Británie)
Jan Kott (Polsko)
Anne Bogart (Spojené státy)
Erika Fischer-Lichte (Německo)
Tito a další významní divadelní kritici významně přispěli k rozvoji divadelní kritiky a pomohli utvářet naše chápání divadelního umění.