Peršané
Peršané je starověká řecká tragédie napsaná během klasického období starověkého Řecka řeckým tragédem Aischylem. Je to druhá a jediná dochovaná část nyní jinak ztracené trilogie, která získala první cenu na dramatických soutěžích na athénském festivalu City Dionysia v roce 472 př. n. l., přičemž choregem byl Periklés.
Děj
Hra se odehrává v královském paláci v Súsách, hlavním městě Perské říše. Královna Atossa, manželka krále Dareia I., má znepokojivý sen a obává se o osud svého syna Xerxa, který vede perskou armádu proti Řekům. Sbor perských starších ji uklidňuje a ujišťuje ji, že bohové jsou na jejich straně.
Zpráva však přináší zprávy o perské porážce v bitvě u Salamíny. Atossa je zděšena a volá svého syna, aby jí řekl o katastrofě. Xerxés se vrací poražený a zoufalý a obviňuje bohy z toho, že ho zradili.
Náhle se z hrobu objeví duch Dareia I. a kárá Xerxa za jeho aroganci a pýchu. Varuje ho, že Peršané budou za svou porážku potrestáni dalšími neštěstími. Xerxés je duchem otce hluboce otřesen a přijímá svou porážku.
Témata
Peršané zkoumají témata jako:
Pýcha a arogance: Xerxésova pýcha a přesvědčení, že je neporazitelný, vedou k jeho pádu.
Boží spravedlnost: Aischylos věřil, že bohové trestají ty, kteří jsou příliš pyšní nebo arogantní.
Osud: Hra naznačuje, že lidský osud je v rukou bohů a že jejich vůli nelze uniknout.
Válka a její důsledky: Peršané zobrazují hrůzy války a její ničivé účinky na lidské životy.
Historický kontext
Hra byla napsána krátce po perské invazi do Řecka v roce 480 př. n. l. Aischylos byl sám veteránem bitvy u Marathónu, kde Řekové porazili perskou armádu. Peršané sloužili jako připomínka řeckého vítězství a varování před nebezpečím perské agrese.
Význam
Peršané jsou považováni za jednu z největších řeckých tragédií. Je to mistrovské dílo dramatické formy a zůstává jedním z nejčastěji uváděných a studovaných řeckých dramat. Hra zkoumá nadčasová témata, která jsou stále relevantní v dnešním světě.