Restaurační komedie Restaurační komedie je anglická komedie psaná a uváděná v období restaurace (1660–1710). Je synonymem pro komedii mravů. Po 18 letech zákazu veřejných divadelních představení puritánským režimem, bylo znovuotevření divadel v roce 1660 renesancí anglického dramatu. Sexuálně explicitní jazyk byl osobně podporován králem Karlem II. (1660–1685) a rozmařilým stylem jeho dvora. Historik George Norman Clark tvrdí: Nejznámější skutečností o restauračním dramatu je, že je nemravné. Dramatikové nekritizovali přijímanou morálku týkající se hazardu, pití, lásky a obecně požitku, ani se nesnažili, jako dramatikové naší doby, vypracovat si vlastní pohled na charakter a chování. To, co dělali, bylo podle jejich příslušných sklonů, posmívat se všem omezením. Někteří byli hrubí, jiní jemně nevhodní... Dramatikové neřekli jen cokoli, co se jim líbilo: také v tom chtěli hýřit a šokovat ty, kterým se to nelíbilo. Sociálně různorodé publikum zahrnovalo aristokraty, jejich služebnictvo a přivěšence a významnou část střední třídy. Komedie je přitahovaly aktuálním aktuálním psaním, přeplněnými a rušnými zápletkami, uvedením prvních profesionálních hereček a vzestupem prvních celebritních herců. V tomto období se objevila první profesionální dramatička Aphra Behnová.
Facebook Twitter