Obrazník Kozoroha Obrazník Kozoroha (nebo též jižní obratník) je kružnice zeměpisné šířky, na níž se nachází subsolární bod v prosincovém (nebo jižním) slunovratu. Jedná se tedy o nejjižnější zeměpisnou šířku, na níž lze Slunce pozorovat přímo nad hlavou. Na červnovém slunovratu se naopak nachází 90 stupňů pod obzorem při sluneční půlnoci. Jeho severním protějškem je obratník Raka. Obrazník Kozoroha je jedním z pěti hlavních kružnic zeměpisné šířky, které jsou vyznačeny na mapách Země. Jeho zeměpisná šířka je v současnosti 23°26′10,2″ (nebo 23,43616°) jižně od rovníku, ale velmi pozvolna se posouvá k severu, v současnosti rychlostí 0,47 úhlových vteřin neboli 15 metrů za rok. Historie Název obratník Kozoroha pochází z doby, kdy se subsolární bod v prosincovém slunovratu nacházel v souhvězdí Kozoroha. V důsledku precese zemské osy se však subsolární bod posunul do souhvězdí Střelce. Zeměpisné důsledky Obrazník Kozoroha má významné zeměpisné důsledky. Označuje jižní hranici tropické zóny, která se vyznačuje vysokými teplotami a nízkými srážkami. V tropech se střídají dvě roční období: vlhké a suché. Obrazník Kozoroha také ovlivňuje délku dne a noci. Na obratníku Kozoroha je v prosincovém slunovratu nejdelší den a nejkratší noc v roce, zatímco v červnovém slunovratu je nejdelší noc a nejkratší den v roce. Kultura Obrazník Kozoroha má také kulturní význam. V některých kulturách je považován za hranici mezi známým a neznámým světem. V astrologii je obratník Kozoroha spojen se znamením Kozoroha, které je známé svou praktičností a ambicemi.
Facebook Twitter