Ašantská říše Ašantská říše (ašantsky Asanteman) byla akanovským státem, který existoval od roku 1701 do roku 1901 na území dnešní Ghany. Rozkládala se od Ašantského regionu přes většinu Ghany až po části Pobřeží slonoviny a Toga. Díky své vojenské zdatnosti, bohatství, architektuře, propracované hierarchii a kultuře byla Ašantská říše předmětem rozsáhlého studia a existuje o ní více historických záznamů napsaných evropskými, především britskými autory, než o jakékoli jiné původní kultuře subsaharské Afriky. Koncem 17. století založil ašantský král Osei Tutu (asi 1695 - 1717) a jeho poradce Okomfo Anokye Ašantské království, jehož jediným sjednocujícím symbolem se stala Zlatá stolice. Osei Tutu dohlížel na masivní územní expanzi Ašantů, vybudoval armádu zavedením nové organizace a proměnil disciplinovanou královskou a polovojenskou armádu v efektivní bojový stroj. V roce 1701 ašantská armáda dobyla Denkyiru, což Ašantům umožnilo přístup k Guinejskému zálivu a pobřežnímu obchodu s Evropany, zejména s Nizozemci. Ekonomika Ašantské říše byla založena především na obchodu se zlatem a zemědělským vývozem, ale také na obchodu s otroky, řemeslech a obchodu s trhy dále na severu. Armáda sloužila jako účinný nástroj k získávání zajatců. Ašantská říše vedla několik válek se sousedními královstvími a méně organizovanými skupinami, jako byli Fantové. Ašantové porazili invaze Britského impéria v prvních dvou ze čtyř anglo-ašantských válek, zabili britského generála sira Charlese MacCarthyho a v roce 1824 si jeho lebku ponechali jako pozlacený pohár na pití. Britské síly však později vypálily a vyplenily ašantské hlavní město Kumase a po konečné porážce Ašantů v páté anglo-ašantské válce se Ašantská říše stala součástí kolonie Zlatého pobřeží 1. ledna 1902. Dnes Ašantské království přežívá jako ústavně chráněný, subnárodní tradiční stát v unii s Ghanou. Současným králem Ašantského království je Otumfuo Osei Tutu II Asantehene. Ašantské království je domovem jezera Bosumtwi, jediného přírodního jezera v Ghaně. Současné ekonomické příjmy státu pocházejí především z obchodu se zlatými cihlami, kakaem, kolovými ořechy a zemědělstvím.
Facebook Twitter