Hyksosové Hyksosové (řecky Ὑκσώς, od egyptského ḥq3w ḫ3swt, "vládcové cizích zemí") je označení používané v moderní egyptologii pro krále 15. dynastie starověkého Egypta (přibližně 1650–1550 př. n. l.). Sídlem těchto králů bylo město Avaris v deltě Nilu, odkud vládli Dolnímu Egyptu a Střednímu Egyptu až po Kusae. V díle Aegyptiaca, dějinách Egypta napsaných řecko-egyptským knězem a historikem Manethonem ve 3. století př. n. l., je termín Hyksos používán etnicky k označení lidí pravděpodobně západosemitského, levantinského původu. Zatímco Manetho líčil Hyksosy jako vetřelce a utlačovatele, tato interpretace je v moderní egyptologii zpochybňována. Místo toho mohlo vládě Hyksosů předcházet skupina kanaánských národů, které se postupně usazovaly v deltě Nilu od konce 12. dynastie a které se mohly v určité době během 13. dynastie odtrhnout od rozpadající se a nestabilní egyptské kontroly. Období Hyksosů je první, kdy byl Egypt ovládán cizími vládci. Mnoho podrobností o jejich vládě, jako je skutečný rozsah jejich království a dokonce i jména a pořadí jejich králů, zůstává nejistých. Hyksosové praktikovali mnoho levantinských nebo kanaanských zvyků i mnoho egyptských zvyků. Bylo jim připsáno zavedení několika technologických inovací do Egypta, jako například koně a vozu, jakož i srpového meče a kompozitního luku, což je teorie, která je sporná. Hyksosové neovládali celý Egypt. Místo toho koexistovali s 16. a 17. dynastií, které sídlily v Thébách. Válka mezi Hyksosy a faraony pozdní 17. dynastie nakonec vyvrcholila porážkou Hyksosů Ahmosem I., který založil 18. dynastii Egypta. V následujících staletích by Egypťané líčili Hyksosy jako krvelačné a utlačující cizí vládce.
Facebook Twitter