Panafricanismus Panafricanismus je celosvětové hnutí, které si klade za cíl podporovat a posilovat pouta solidarity mezi všemi původními obyvateli Afriky a její diasporou. Na základě společného cíle, který se datuje od dob obchodu s otroky, se hnutí rozšiřuje i za hranice kontinentální Afriky, se značnou základnou podpory mezi africkou diasporou v Americe a Evropě. [1] [2] Lze říci, že panafricanismus má své kořeny v boji afrického lidu proti zotročení a kolonizaci [3], a tento boj lze vysledovat od prvního odporu na otrokářských lodích – povstání a sebevražd – přes neustálá povstání na plantážích a v koloniích až po hnutí „Zpět do Afriky“ v 19. století. Na základě přesvědčení, že jednota je zásadní pro hospodářský, sociální a politický pokrok, si klade za cíl „sjednotit a povznést“ lidi afrického původu. [4] V jádru je panafricanismus víra, že „afričtí lidé, jak na kontinentu, tak v diaspoře, nesdílejí jen společnou historii, ale také společný osud.“ [5] Panafricanistická intelektuální, kulturní a politická hnutí mají tendenci pohlížet na všechny Afričany a potomky Afričanů jako na příslušníky jediné „rasy“ nebo jinak sdílející kulturní jednotu. Panafricanismus předpokládá pocit sdíleného historického osudu Afričanů v Americe, Západní Indii a na samotném kontinentu, který je sám o sobě soustředěn na atlantický obchod s otroky, africké otroctví a evropský imperialismus. [6] Panafricanské myšlení ovlivnilo založení Organizace africké jednoty (kterou od té doby nahradila Africká unie) v roce 1963. [7] [8] Komise Africké unie sídlí v Addis Abebě a Panafricanský parlament sídlí v Midrandu v Johannesburgu. [9]
Facebook Twitter