Unie Maghrebu
Unie Maghrebu (francouzsky: Union du Maghreb Arabe, arabsky: اتحاد المغرب العربي Ittiḥād al-Maghrib al-‘Arabī) je politicko-ekonomické sdružení usilující o hospodářskou a budoucí politickou integraci arabských zemí, které leží především v oblasti Maghrebu v severní Africe. Členskými zeměmi jsou Alžírsko, Libye, Mauretánie, Maroko a Tunisko.
Unie nebyla schopna dosáhnout hmatatelného pokroku ve svých cílech kvůli hlubokým hospodářským a politickým neshodám, zejména pak kvůli otázce Západní Sahary. Od 3. 7. 2008 se nekonala žádná jednání na nejvyšší úrovni a komentátoři Unii považují za převážně nečinnou.
Cíle
Hlavním cílem Unie Maghrebu je podpora ekonomické integrace a spolupráce, což by mělo vést k:
Zřízení zóny volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu
Společné celní unie
Společné zemědělské politiky
Koordinace hospodářských politik
Společné měny
Unie Maghrebu má také politický rozměr a usiluje o:
Podporu míru a stability v regionu
Posílená spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany
Společná zahraniční politika
Výzvy
Unie Maghrebu čelila od svého založení řadě výzev, které bránily dosažení jejích cílů:
Hospodářské rozdíly: Členské státy mají různé úrovně hospodářského rozvoje, což komplikuje úsilí o hospodářskou integraci.
Politická nestabilita: Region Maghrebu se potýká s politickou nestabilitou, včetně konfliktů a povstání, což ztěžuje spolupráci.
Otázka Západní Sahary: Spor o Západní Saharu, který je sporným územím nárokovaným Marokem a Polisario Frontou, je hlavním zdrojem napětí v Unii Maghrebu.
Regionální soupeření: Unie Maghrebu je ovlivněna regionálním soupeřením, zejména pak soupeřením Maroka a Alžírska, které brání efektivní spolupráci.
Současný status
Unie Maghrebu zůstala od roku 2008 ve stavu klidu. Neuskutečnily se žádné významné schůze a komentátoři Unii považují za neaktivní. Členské státy se potýkají s řadou výzev, které brání pokroku v integračním procesu.
Budoucnost
Budoucnost Unie Maghrebu je nejistá. Členské státy se budou muset vypořádat s řadou výzev, aby mohly obnovit spolupráci a dosáhnout svých cílů. Unie Maghrebu má potenciál stát se významným hráčem v regionu, ale je zapotřebí politická vůle a odhodlání překonat překážky, které brání jejímu pokroku.