Superkontinent
V geologii je superkontinent seskupení většiny nebo všech kontinentálních bloků nebo kratonů Země, které tvoří jedinou velkou pevninu. Někteří geologové však používají jinou definici, „seskupení dříve rozptýlených kontinentů“, která ponechává prostor pro interpretaci a snadněji se používá pro prekambrické časy. Aby bylo možné oddělit superkontinenty od jiných seskupení, byl navržen limit, podle kterého musí kontinent zahrnovat alespoň asi 75 % kontinentální kůry, která tehdy existovala, aby mohl být považován za superkontinent.
Superkontinenty se v geologické minulosti několikrát shromáždily a rozptýlily (viz tabulka). Podle moderních definic dnes superkontinent neexistuje; nejblíže k superkontinentu je současná afroeurasijská pevnina, která pokrývá přibližně 57 % celkové rozlohy Země. Poslední období, kdy byly kontinentální pevniny blízko sebe, bylo před 336 až 175 miliony let, jako superkontinent Pangea. Polohy kontinentů byly přesně určeny až do rané jury, krátce před rozpadem Pangea. Dřívější kontinent Gondwana není podle první definice považován za superkontinent, protože pevniny Baltika, Laurentia a Sibiř byly v té době oddělené. Očekává se, že se v příštích 250 milionech let vytvoří budoucí superkontinent nazvaný Pangea Proxima.
Charakteristika superkontinentů
Superkontinenty mají několik charakteristických vlastností, které je odlišují od jiných typů kontinentálních seskupení:
Velikost: Superkontinenty jsou mnohem větší než jiné typy kontinentálních seskupení. Obvykle pokrývají více než 10 % celkové rozlohy Země.
Tvar: Superkontinenty mají často protáhlý nebo nepravidelný tvar. Mohou být lineární, jako Gondwana, nebo více zaoblené, jako Pangea.
Složení: Superkontinenty se skládají z různých typů kontinentální kůry, včetně kratonů, mobilních pásů a oceánské kůry.
Historie: Superkontinenty se shromažďují a rozptylují v cyklech, které trvají stovky milionů let. Cyklus superkontinentů je řízen tektonickými silami, které působí na zemskou kůru.
Význam superkontinentů
Superkontinenty hrají důležitou roli v geologické historii Země. Jejich tvorba a rozpad může mít významný dopad na klima, hladinu moří a distribuci života na Zemi. Superkontinenty mohou také ovlivnit tektonické procesy, jako je subdukce a orogeneze.
Studium superkontinentů je důležité pro pochopení geologické historie Země a pro předpovídání budoucích změn na Zemi.