Terra Australis Terra Australis, latinsky „jižní země“, byl hypotetický kontinent, který se objevoval na mapách od 15. do 18. století. Jeho existence nebyla založena na žádném průzkumu ani přímém pozorování, ale spíše na myšlence, že kontinentální země na severní polokouli by měla být vyvážena zemí na jižní polokouli. Tato teorie vyvažování země byla zdokumentována již v 5. století na mapách Makrobia, který na svých mapách používá termín Australis. Předpokládaná velikost a umístění Terra Australis se v průběhu času měnily. V 16. století ji kartografové často zobrazovali jako obrovský kontinent obklopující jižní pól. V 17. století se začala zmenšovat a přesouvat na východ. Do 18. století se předpokládalo, že Terra Australis je mnohem menší, než se původně myslelo, a že se nachází v Tichém oceánu. První evropskou expedicí, která se pokusila najít Terra Australis, byla expedice Jamese Cooka v roce 1768. Cook obeplul Nový Zéland a prozkoumal východní pobřeží Austrálie, ale nenašel žádné důkazy o existenci kontinentu. V 19. století byla Terra Australis nakonec odhalena jako mýtus. Průzkumníci jako Matthew Flinders a George Bass zmapovali pobřeží Austrálie a zjistili, že je mnohem menší, než se předpokládalo. V roce 1840 byla Antarktida objevena a ukázalo se, že je mnohem menší, než se předpokládalo. Přestože se Terra Australis ukázala jako mýtus, její existence měla významný dopad na evropské průzkumy. Vedla k objevení Austrálie a Nového Zélandu a inspirovala generace průzkumníků k hledání nových zemí.
Facebook Twitter