Aralkumská poušť Aralkumská poušť (uzbecky: Orolqum choʻli, kazašsky: Аралқұм шөлі, rusky: Пустыня Аралкум) je poušť, která se od roku 1960 objevuje na dně kdysi Aralským mořem zaplaveném. Leží jižně a východně od toho, co zůstalo z Východní pánve Aralského moře v Uzbekistánu a Kazachstánu. V současné době je nejmladší pouští na světě. Vznik Vznik Aralkumské pouště je důsledkem vysychání Aralského moře, které začalo v 60. letech 20. století kvůli odklonění vody ze dvou řek, které do něj vtékaly, Amudarji a Syrdarji, na zavlažovací účely. To vedlo k poklesu hladiny moře, což odhalilo velké plochy dříve zatopeného dna. Geografie Aralkumská poušť pokrývá plochu přibližně 50 000 kilometrů čtverečních a rozkládá se od pobřeží Aralského moře až k hranicím s Turkmenistánem. Poušť je charakteristická písečnými dunami, solnými pláněmi a suchými koryty řek. Podnebí je kontinentální s horkými léty a chladnými zimami. Ekologie Aralkumská poušť je domovem řady rostlin a živočichů přizpůsobených drsným podmínkám. Mezi rostliny patří keře, traviny a solné rostliny. Živočichové zahrnují pouštní savce, jako jsou lišky, vlci a zajíci, stejně jako ptáky, jako jsou orli a supi. Hospodářský význam Aralkumská poušť má omezený hospodářský význam. Některé oblasti se využívají k pastvě dobytka, ale většina pouště je příliš suchá pro zemědělství nebo jiné hospodářské činnosti. Dopady vysychání Aralského moře Vysychání Aralského moře mělo řadu negativních dopadů na životní prostředí a ekonomiku regionu. Kromě vzniku Aralkumské pouště vedlo také ke ztrátě biodiverzity, znečištění vody a zhoršení kvality půdy. Snahy o záchranu V posledních letech se objevily snahy o záchranu toho, co zbylo z Aralského moře, a zmírnění dopadů vysychání. Mezi tyto snahy patří výstavba hrází a kanálů k odklonění vody do vysychajícího moře a výsadba stromů k udržení půdy.
Facebook Twitter