Jižní Kavkaz (také známý jako Zakavkazsko nebo Zakavkazí) je geografický region na hranici mezi východní Evropou a západní Asií, který se rozkládá na jižním Kavkaze. [1] [2] Jižní Kavkaz zhruba odpovídá dnešní Arménii, Gruzii a Ázerbájdžánu, které se někdy souhrnně označují jako kavkazské státy. Celková rozloha těchto zemí činí asi 186 100 kilometrů čtverečních. [3] Jižní Kavkaz a Severní Kavkaz dohromady tvoří větší kavkazský geografický region, který rozděluje Eurasii. Historie Jižní Kavkaz má bohatou a rozmanitou historii, která se datuje do starověku. V regionu se vystřídalo mnoho různých civilizací, včetně Urartů, Řeků, Peršanů, Římanů, Arabů, Turků a Rusů. V 19. století se Jižní Kavkaz stal součástí Ruské říše. Po ruské revoluci v roce 1917 vyhlásily Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán nezávislost a vytvořily Zakavkazskou demokratickou federativní republiku. Tato republika však byla krátkodobá a v roce 1922 se rozpadla. V roce 1922 se Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán staly součástí Sovětského svazu. Během sovětské éry se region rychle industrializoval a jeho populace se výrazně zvýšila. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 získaly Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán nezávislost. Od té doby se region potýká s řadou výzev, včetně etnických konfliktů, ekonomických problémů a politické nestability. Geografie Jižní Kavkaz je hornatý region, který se rozkládá na jižním Kavkaze. Region je domovem několika vysokých hor, včetně hory Ararat, nejvyšší hory v Arménii. Jižní Kavkaz je také domovem řady řek a jezer. Největší řekou v regionu je Kura, která teče přes Arménii, Gruzii a Ázerbájdžán. Klima Jižní Kavkaz má různorodé klima, které se pohybuje od vlhkého subtropického na pobřeží Černého moře až po suché kontinentální vnitrozemí. Většina regionu má mírné zimy a horká léta. Srážky jsou obecně nízké, s výjimkou pobřeží Černého moře. Ekonomika Ekonomika Jižního Kavkazu je založena především na zemědělství, těžbě a cestovním ruchu. Region je bohatý na nerostné zdroje, včetně ropy, zemního plynu a mědi. Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán jsou členy Společenství nezávislých států (SNS) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Obyvatelstvo Populace Jižního Kavkazu je různorodá a zahrnuje řadu různých etnických skupin. Největšími etnickými skupinami jsou Arméni, Gruzínci a Ázerbájdžánci. Region je také domovem řady menších etnických skupin, včetně Kurdů, Yezidů a Talyshů. Náboženství Jižní Kavkaz je nábožensky rozmanitý region. Nejrozšířenějším náboženstvím v regionu je křesťanství, které vyznávají Arméni a Gruzínci. Islám je druhé nejrozšířenější náboženství v regionu, které vyznávají Ázerbájdžánci. V regionu je také řada dalších náboženství, včetně judaismu, zoroastrismu a bahá'í. Kultura Jižní Kavkaz má bohatou a rozmanitou kulturu, která je ovlivněna řadou různých faktorů, včetně jeho geografie, historie a náboženství. Region je známý svou tradiční hudbou, tancem a uměním. Jižní Kavkaz je také domovem řady historických památek, včetně kostelů, mešit a hradů. Budoucnost Jižní Kavkaz je region s velkým potenciálem. Region je bohatý na přírodní zdroje a má strategickou polohu mezi Evropou a Asií. Od rozpadu Sovětského svazu se region potýká s řadou výzev, včetně etnických konfliktů, ekonomických problémů a politické nestability. Pokud se regionu podaří překonat tyto výzvy, má potenciál stát se významným hráčem v regionálních i světových záležitostech.
Facebook Twitter