Územní nároky v Antarktidě
Sedm suverénních států – Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království – vzneslo osm územních nároků v Antarktidě. Tyto země mají tendenci umisťovat svá vědecká pozorovací a studijní zařízení v Antarktidě na svém příslušném území; řada takových zařízení se však nachází mimo oblast nárokovanou příslušnými provozními zeměmi a země bez nároků, jako jsou Čína, Indie, Itálie, Japonsko, Pákistán, Rusko, Jižní Afrika (SANAE), Ukrajina a Spojené státy, vybudovaly výzkumná zařízení v oblastech nárokovaných jinými zeměmi. Existují překryvy mezi územími nárokovanými Argentinou, Chile a Spojeným královstvím.
Územní nároky
Následující tabulka uvádí přehled územních nároků v Antarktidě:
| Země | Územní nárok |
|---|---|
| Argentina | Argentinská Antarktida |
| Austrálie | Australské antarktické území |
| Chile | Chilské antarktické území |
| Francie | Francouzské jižní a antarktické země |
| Nový Zéland | Rossova dependence |
| Norsko | Bouvetův ostrov a Země královny Maud |
| Spojené království | Britské antarktické území |
Překrývající se nároky
Existují tři oblasti překrývajících se nároků v Antarktidě:
Antarktický poloostrov: Argentina, Chile a Spojené království si nárokují celý Antarktický poloostrov.
Země královny Maud: Norsko si nárokuje část Země královny Maud, která se překrývá s britským antarktickým územím.
Rossova dependence: Nový Zéland si nárokuje část Rossovy dependence, která se překrývá s britským antarktickým územím.
Antarktická smlouva
Antarktická smlouva byla podepsána v roce 1959 a vstoupila v platnost v roce 1961. Smlouva zmrazila všechny územní nároky v Antarktidě a stanovila, že Antarktida by měla být využívána pouze pro mírové účely. Smlouva také stanoví, že vědecký výzkum v Antarktidě by měl být svobodný a otevřený všem zemím.
Budoucnost územních nároků
Budoucnost územních nároků v Antarktidě je nejistá. Antarktická smlouva je stále v platnosti, ale některé země, jako je Rusko, naznačily, že by mohly své nároky v budoucnu znovu prosadit. Je také možné, že se v důsledku změny klimatu a tání ledu objeví nové území, což by mohlo vést k novým územním sporům.