Pozdně paleozoická doba ledová
Pozdně paleozoická doba ledová, známá také jako pozdně paleozoické zalednění (LPIA) a dříve jako karuské zalednění, byla doba ledová, která začala v pozdním devonu a skončila v pozdním permu, tedy před 360 až 255 miliony let. V té době se na povrchu Země nacházely rozsáhlé kontinentální ledovcové štíty. Bylo to druhé velké zalednění ve fanerozoiku.
Je pojmenována podle tilliditu (Dwyka Group), který se nachází v povodí Karoo v západní Jižní Africe, kde byly důkazy o době ledové poprvé jasně identifikovány v 19. století.
Příčiny
Příčiny pozdně paleozoické doby ledové jsou stále předmětem vědecké debaty, ale pravděpodobně zahrnovaly kombinaci faktorů:
Kontinentální drift: Srážka kontinentů Gondwana a Laurasie vedla ke vzniku superkontinentu Pangea, který měl velkou rozlohu a nízkou nadmořskou výšku. To vedlo ke snížení kontinentálního okraje, který je typicky zdrojem tepla a vlhkosti.
Změny mořských proudů: Srážka kontinentů také narušila mořské proudy, což vedlo ke snížení teploty oceánů.
Snížení hladiny oxidu uhličitého: Snížení hladiny oxidu uhličitého v atmosféře mohlo vést ke snížení skleníkového efektu a následnému ochlazení.
Důsledky
Pozdně paleozoická doba ledová měla významný dopad na Zemi:
Zalednění: Ledovcové štíty pokrývaly velké části Gondwany, včetně Jižní Ameriky, Afriky, Antarktidy, Austrálie a Indie.
Změny hladiny moře: V důsledku zalednění klesla hladina moře o stovky metrů.
Extinkce: Doba ledová vedla k vyhynutí mnoha druhů rostlin a živočichů, včetně trilobitů, korálů a některých obojživelníků.
Uhlí: Ledovce erodovaly půdu a ukládaly obrovské množství sedimentů, které se později přeměnily na uhlí.
Konec doby ledové
Pozdně paleozoická doba ledová skončila v pozdním permu, kdy se klima začalo oteplovat. Příčiny oteplování jsou stále předmětem debaty, ale pravděpodobně zahrnovaly:
Sopečná činnost: Sopečné erupce mohly uvolnit velké množství skleníkových plynů, což vedlo k oteplení.
Změny mořských proudů: Změny mořských proudů mohly vést k přísunu teplejší vody do polárních oblastí.
Změny kontinentálního uspořádání: Rozpad Pangea vedl k vytvoření nových kontinentálních okrajů, které jsou zdrojem tepla a vlhkosti.
Konec doby ledové vedl k významným změnám na Zemi, včetně zvýšení hladiny moře, rozšíření lesů a vzniku nových druhů rostlin a živočichů.