Lykofyt je označení pro skupinu cévnatých rostlin, do které se řadí i plavuně. Někdy se řadí do oddělení Lycopodiophyta nebo Lycophyta, případně do pododdělení Lycopodiophytina. Jde o jednu z nejstarších linií žijících cévnatých rostlin. Do skupiny patří i vyhynulé rostliny, které jsou datovány do období siluru (před zhruba 425 miliony let).
Lykofytní rostliny patřily k dominantním druhům v období karbonu. Zahrnovaly i stromovité Lepidodendrales, které dosahovaly výšky přes 40 metrů. Dnešní lykofytní rostliny jsou však poměrně malé.
Vědecké názvy a neformální anglické názvy používané pro tuto skupinu rostlin jsou nejednoznačné. Například termín "Lycopodiophyta" a jeho zkrácená verze "Lycophyta" i neformální "lycophyte" mohou zahrnovat vyhynulé zosterofyly nebo je vylučovat.
Zde je přehled různých skupin lykofytů:
Zosterofyly: Vyhynulá skupina lykofytů, která žila v období siluru a devonu.
Nothia: Vyhynulá skupina lykofytů, která žila v období devonu.
Drepanofyly: Vyhynulá skupina lykofytů, která žila v období siluru a devonu.
Lykopodské rostliny: Skupina lykofytů, která zahrnuje plavuně, vranečky a hadilky.
Lykofytní rostliny mají řadu společných znaků:
Jsou to cévnaté rostliny, což znamená, že mají cévní svazky, které transportují vodu a živiny po celé rostlině.
Mají mikrofyly, což jsou malé, šupinovité listy.
Mají sporangia, což jsou struktury, které produkují spory.
Jsou většinou homosporní, což znamená, že produkují jeden typ spor, které se vyvíjejí v oboupohlavné gametofyty.
Mají protostelu, což je jednoduchý typ cévního svazku.
Lykofytní rostliny jsou důležitou součástí ekosystémů. Poskytují potravu a úkryt pro zvířata a pomáhají udržovat kvalitu vody a půdy.