Zlom (geologie) Ve geologii je zlom rovinná puklina nebo diskontinuita v objemu horniny, kde došlo k významnému posunu v důsledku pohybů horninové masy. Velké zlomy v zemské kůře vznikají v důsledku působení deskové tektoniky, přičemž největší z nich tvoří hranice mezi deskami, jako jsou zlomy subdukčních zón nebo transformní zlomy. Uvolňování energie spojené s rychlým pohybem na aktivních zlomech je příčinou většiny zemětřesení. Zlomy se mohou posouvat i pomalu, aseizmickým creepingem. Rovina zlomu je rovina, která představuje lomnou plochu zlomu. Stopa zlomu nebo linie zlomu je místo, kde lze zlom pozorovat nebo zmapovat na povrchu. Stopa zlomu je také linie, která se obvykle vyznačuje na geologických mapách pro zobrazení zlomu. Zóna zlomu je skupina paralelních zlomů. Tento termín se však používá také pro zónu drcené horniny podél jediného zlomu. Dlouhodobý pohyb podél těsně rozmístěných zlomů může rozostřit rozlišení, protože hornina mezi zlomy se přemění na čočky horniny vázané na zlom a poté se postupně rozdrtí.
Facebook Twitter