Mezinárodní polární rok
Mezinárodní polární rok (IPY) je společným mezinárodním úsilím s intenzivním zaměřením výzkumu na polární oblasti. K této snaze motivoval v roce 1875 rakousko-uherský námořní důstojník Karl Weyprecht, který však zemřel ještě předtím, než se první IPY uskutečnil v letech 1882–1883. O padesát let později (1932–1933) se konal druhý IPY. Mezinárodní geofyzikální rok byl inspirován IPY a byl organizován 75 let po prvním IPY (1957–58). Čtvrtý a nejnovější IPY zahrnoval dva celé roční cykly od března 2007 do března 2009.
Historie IPY
1875: Karl Weyprecht navrhuje Mezinárodní polární rok.
1882–1883: První IPY s účastí 12 zemí a 14 expedic.
1932–1933: Druhý IPY s účastí 40 zemí a 70 expedic.
1957–1958: Mezinárodní geofyzikální rok (IGY) s účastí 67 zemí a více než 5 000 vědců.
2007–2009: Čtvrtý IPY s účastí více než 60 zemí a 200 projektů.
Cíle IPY
Cílem IPY je podporovat a koordinovat mezinárodní vědeckou spolupráci v polárních oblastech. Mezi hlavní cíle IPY patří:
Zvýšit naše porozumění polárním systémům a jejich interakcím s globálním systémem Země.
Předpovídat změny v polárních oblastech a jejich dopady na globální klima a životní prostředí.
Poskytovat informace pro informované rozhodování o otázkách týkajících se polárních oblastí.
Podporovat vzdělávání a odbornou přípravu v polárních vědách.
Výsledky IPY
IPY vedly k významným pokrokům v našem porozumění polárním oblastem. Některé z nejdůležitějších výsledků IPY zahrnují:
Objevení ozónové díry nad Antarktidou.
Zjištění, že polární ledové čepičky se rychleji tají, než se předpokládalo.
Zlepšení naší schopnosti předpovídat změny v polárních oblastech.
Vytvoření globální sítě vědeckých stanic a observatoří v polárních oblastech.
Podpora nové generace polárních vědců.
Budoucnost IPY
IPY je pokračující úsilí. Další IPY se plánuje na období 2024–2025. Cílem tohoto IPY bude pokračovat v budování našeho porozumění polárním oblastem a jejich roli v globálním systému Země.