Velrybářství je lov velryb za účelem získání jejich využitelných produktů, jako je maso a tuk, který lze přeměnit na typ oleje, který byl důležitý v průmyslové revoluci. Velrybářství se praktikovalo jako organizovaný průmysl již v roce 875 našeho letopočtu. V 16. století se stalo hlavním průmyslem v baskických pobřežních oblastech Španělska a Francie. Velrybářský průmysl se rozšířil po celém světě a stal se velmi ziskovým z hlediska obchodu a zdrojů. Některé oblasti světových oceánů podél migračních tras zvířat měly obzvláště hustou populaci velryb a staly se cílem velkých koncentrací velrybářských lodí, a průmysl pokračoval ve svém růstu až do 20. století. Vyčerpání některých druhů velryb téměř k vyhynutí vedlo do roku 1969 k zákazu velrybářství v mnoha zemích a na konci 80. let 20. století k mezinárodnímu ukončení velrybářství jako průmyslu. Archeologické důkazy naznačují, že nejstarší známé formy velrybářství pocházejí přinejmenším z roku 3000 před naším letopočtem, praktikované Inuity a dalšími národy v severním Atlantiku a severním Pacifiku. Pobřežní komunity po celém světě mají dlouhou historii využívání kytovců pro obživu, a to lovem delfínů a sběrem vyplavených velryb. Rozšířené komerční velrybářství vzniklo s organizovanými flotilami velrybářských lodí v 17. století; konkurenčními národními velrybářskými průmysly v 18. a 19. století; a zavedením továrních lodí a výbušných harpun spolu s konceptem lovu velryb v první polovině 20. století. Do konce 30. let 20. století bylo ročně zabito více než 50 000 velryb. V roce 1982 rozhodla Mezinárodní velrybářská komise (IWC), že od roku 1986 by měla být přerušena komerční činnost lovu všech druhů velryb z důvodu extrémního vyčerpání většiny velrybích populací. Současný lov velryb za účelem získání masa je předmětem intenzivní debaty. Kanada, Island, Japonsko, Norsko, Rusko, Jižní Korea, Spojené státy a dánské závislosti Faerských ostrovů a Grónska pokračují v lovu i v 21. století. Země, které podporují komerční velrybářství – zejména Island, Japonsko a Norsko – chtějí zrušit moratorium IWC na určité velrybí populace pro lov. Proti zrušení zákazu vystupují země bojující proti velrybářství a ekologové. Podle podmínek moratoria IWC může domorodý lov velryb pokračovat na základě obživy. Během posledních několika desetiletí se pozorování velryb stalo významným průmyslem v mnoha částech světa; v některých zemích nahradilo velrybářství, ale v několika dalších existují tyto dva obchodní modely v napjatém napětí. Pokračuje živý odchyt kytovců pro vystavování v akváriích (např. zajatých kosatek).
Facebook Twitter