Nansenova expedice na lodi Fram Nansenova expedice na lodi Fram v letech 1893–1896 byla pokusem norského polárníka Fridtjofa Nansena dosáhnout geografického severního pólu využitím přirozeného východo-západního proudu v Severním ledovém oceánu. Navzdory velkému odrazování od ostatních polárníků Nansen vyplul se svou lodí Fram k Novosibiřským ostrovům ve východním Severním ledovém oceánu, kde ji nechal zamrznout v ledových krách a čekal, až ji drift zanese k pólu. Po 18 měsících, netrpělivý pomalou rychlostí a nevyzpytatelným charakterem driftu, opustil Nansen s vybraným společníkem Hjalmarem Johansenem loď se spřežením samojských psů a saní a vydali se k pólu. Nedosáhli ho, ale dosáhli rekordní severní šířky 86°13,6′ s. š. před dlouhým ústupem přes led a vodu, aby dosáhli bezpečí na Zemi Františka Josefa. Mezitím Fram pokračoval v driftu na západ a nakonec se vynořil v severním Atlantském oceánu. Myšlenka na expedici vznikla poté, co byly o tři roky později u jihozápadního pobřeží Grónska objeveny předměty z americké lodi Jeannette, která se potopila u severního pobřeží Sibiře v roce 1881. Vrak byl zjevně přenesen přes polární oceán, možná přes samotný pól. Na základě toho a dalších úlomků nalezených na pobřeží Grónska vyvinul meteorolog Henrik Mohn teorii transpolárního driftu, která vedla Nansena k přesvědčení, že by speciálně navržená loď mohla být zamrzlá v ledových krách a následovat stejnou dráhu jako vrak Jeannette, a tak dosáhnout blízkosti pólu. Nansen dohlížel na stavbu lodi se zaobleným trupem a dalšími prvky navrženými tak, aby odolaly dlouhodobému tlaku ledu. Loď byla během svého dlouhého uvěznění zřídka ohrožována a po třech letech se vynořila bez úhony. Vědecká pozorování prováděná během tohoto období významně přispěla k novému oboru oceánografie, který se následně stal hlavním zaměřením Nansenovy vědecké práce. Framův drift a Nansenova cesta na saních přesvědčivě prokázaly, že mezi euroasijskými kontinenty a severním pólem nejsou žádné významné pevniny, a potvrdily obecný charakter severní polární oblasti jako hlubokého, ledem pokrytého moře. Přestože se Nansen po této expedici stáhl z průzkumu, metody cestování a přežití, které s Johansenem vyvinul, ovlivnily všechny polární expedice, severní i jižní, které následovaly v následujících třech desetiletích.
Facebook Twitter