Vilhjálmur Stefánsson Vilhjálmur Stefánsson (3. listopadu 1879 – 26. srpna 1962) byl arktický badatel a etnolog. Mládí a vzdělání Narodený v Arnes, Manitoba, v Kanadě, Stefánsson vyrastal na farmě svých rodičů. Jeho rodina byla islandské národnosti a Stefánsson vyrostl s islandským jazykem a kulturou. Po absolvování místní školy navštěvoval Stefánsson univerzitu v Severní Dakotě, kde studoval historii a sociologii. Poté získal magisterský titul na Harvard University a titul Ph.D. na University of Iowa. Průzkum Arktidy Stefánsson zahájil svou arktickou kariéru v roce 1906, kdy se připojil k expedici Leifa Eriksona. Tato expedice prozkoumala západní pobřeží Baffinova ostrova a Stefansson byl pověřen studiem domorodých Inuitů. V roce 1908 vedl Stefánsson svou první vlastní expedici, která zkouмала severní pobřeží Aljašky. Tato expedice byla pozoruhodná tím, že dokázala žít z místních zásob, a to především díky Stefánssonovým znalostem inuitských loveckých technik. Kontroverze a odkaz Stefánssonovy expedice byly často kontroverzní. Kritizovali ho za to, že riskoval životy svých mužů a že byl příliš ochoten obětovat vědecké cíle ve prospěch přežití. Navzdory kontroverzím byl Stefánsson jedním z nejplodnějších arktických badatelů své éry. Jeho expedice rozšířily znalosti o Arktidě a její kultuře a jeho práce významně přispěly k vědeckému chápání regionu. Stefánsson také významně přispěl k rozvoju polární geografie a etnologie. Byl prezidentem Společnost pro historii vědy a autorem řady knih o svých expedicích a inuitské kultuře. Smrt a dědictví Stefánsson zemřil v roce 1962 v Hanoveru v New Hampshire. Jeho odkaz žije v mnoha institucích, které založil, včetně Stefansson Arctic Institute a Stefansson House, které sídlí v Islandském kulturním centru ve Winnipegu. Stefánsson byl složitou a kontroverzní osobností, ale jeho přínos k arktickému průzkumu a vědě je nepopiratelný. Jeho odvaha, vytrvalost a intelektuální zvědavost zanechaly trvalý odkaz v dějinách polárního výzkumu.
Facebook Twitter