Julius von Payer Julius Johannes Ludovicus Ritter von Payer (2. září 1841 – 29. srpna 1915) byl důstojník rakousko-uherské armády, horolezec, polárník, kartograf, malíř a profesor na Tereziánské vojenské akademii. Je známý především díky rakousko-uherské expedici k severnímu pólu v letech 1872–74 a objevu Země Františka Josefa. Počátky a kariéra Payer se narodil 2. září 1841 v Šanově v Čechách. V roce 1859 vstoupil do rakousko-uherské armády a sloužil v italské válce v roce 1866. Poté se začal věnovat horolezectví a v roce 1868 se stal členem rakouského alpského klubu. V roce 1870 byl jmenován profesorem vojenské geografie na Tereziánské vojenské akademii ve Vídni. Expedice k severnímu pólu V roce 1872 se Payer stal vedoucím rakousko-uherské expedice k severnímu pólu. Expedice vypluly z Tromsø v Norsku a zamířily na severovýchod. Po několika měsících v ledu objevili novou zemi, kterou pojmenovali Země Františka Josefa na počest rakousko-uherského císaře. Expedice strávila na Zemi Františka Josefa zimu a na jaře 1874 se pokusila dosáhnout severního pólu. Nedosáhli však svého cíle a nakonec se museli vrátit do Evropy. Pozdější život Po svém návratu do Vídně byl Payer oslavován jako hrdina. V roce 1876 byl povýšen do šlechtického stavu a získal titul Ritter von Payer. Pokračoval ve své práci jako kartograf a malíř a v roce 1883 se stal ředitelem Hofburgu, císařského paláce ve Vídni. Zemřel ve Veldes (dnes Bled) v dnešním Slovinsku 29. srpna 1915 ve věku 73 let. Dědictví Payer je považován za jednoho z největších polárníků 19. století. Jeho objev Země Františka Josefa otevřel cestu dalším expedicím do Arktidy a jeho práce jako kartografa a malíře přispěla k našemu poznání této oblasti. Jeho jméno nese několik geografických prvků v Arktidě, včetně Payerova ostrova na Zemi Františka Josefa a Payerova ledovce na Špicberkách.
Facebook Twitter