Pourquoi-Pas (1908) byla čtvrtá loď postavená pro Jeana-Baptista Charcota, která dokončila druhou Charcotovu expedici do antarktických oblastí v letech 1908 až 1910. Charcot zemřel na její palubě, když loď ztroskotala 16. září 1936 u pobřeží Islandu. Ze čtyřiceti mužů na palubě přežil pouze jeden. Stavba a uvedení do provozu Pourquoi-Pas byla postavena loděnicí François Gautier v Saint-Malo a spuštěna na vodu v roce 1908. Byla to dřevěná třístěžňová plachetnice s pomocným parním strojem o výkonu 450 koní. Loď byla dlouhá 40 metrů, široká 9,2 metru a měla ponor 4,3 metru. Její výtlak činil 445 tun. Druhá Charcotova expedice Pourquoi-Pas se pod velením Jeana-Baptista Charcota zúčastnila druhé Charcotovy expedice do antarktických oblastí v letech 1908 až 1910. Expedice měla za cíl prozkoumat pobřeží Antarktidy a provést vědecký výzkum. Loď se plavila podél pobřeží Antarktického poloostrova a objevila několik nových ostrovů a zálivů. Další použití Po návratu z expedice byla Pourquoi-Pas používána pro vědecký výzkum v Atlantském oceánu. V roce 1914 byla rekvírována francouzským námořnictvem a sloužila jako hlídková loď během první světové války. Poválečné období Po válce byla Pourquoi-Pas vrácena do služby pro vědecký výzkum. V roce 1925 byla zakoupena Musée national d'histoire naturelle (Národní přírodovědné muzeum) ve Francii a používána pro oceánografické výzkumy. Ztroskotání Dne 16. září 1936 se Pourquoi-Pas plavila u pobřeží Islandu, když narazila na mělčinu a ztroskotala. Z čtyřiceti mužů na palubě přežil pouze jeden, námořník Eugène Gonidec. Jean-Baptiste Charcot a všichni ostatní členové posádky zahynuli. Odkaz Pourquoi-Pas se stala legendární lodí díky své roli v druhé Charcotově expedici a tragickému konci. Její vrak je dodnes populární destinací pro potápěče. Jméno Pourquoi-Pas bylo použito pro několik dalších francouzských výzkumných lodí, včetně současné oceánografické výzkumné lodi Pourquoi-Pas? provozované IFREMER (Francouzský výzkumný ústav pro využití moře).
Facebook Twitter