Edward Evans, 1. baron Mountevans Edward Ratcliffe Garth Russell Evans, 1. baron Mountevans, KCB, DSO, SGM (28. října 1880 – 20. srpna 1957) byl důstojník Royal Navy a antarktický badatel. Evans byl v letech 1901–1904 odvelen z námořnictva na expedici Discovery do Antarktidy, kde sloužil na posádce záchranné lodi, a poté začal plánovat vlastní antarktickou expedici. Tento plán však pozastavil, když mu byla nabídnuta pozice druhého velitele na osudné expedici Roberta Falcona Scotta Terra Nova na jižní pól v letech 1910–1913, jako kapitán expediční lodi Terra Nova. Doprovodil Scotta na 150 mil od pólu, ale byl poslán zpět jako velitel poslední podpůrné skupiny. Při návratu vážně onemocněl kurdějemi a jen těsně přežil. Po expedici procestoval zemi a přednášel a v létě 1914 se vrátil ke svým námořním povinnostem jako velitel. První světovou válku strávil jako kapitán torpédoborce a po bitvě u Dover Strait v roce 1917 se stal slavným jako „Evans z Broke“. V letech 1921–1922 velel křižníku v Hongkongu, kde byl oceněn medailí za svou roli při záchraně pasažérů z vraku lodi Hong Moh, a poté několik let velel Home Fisheries Protection Squadron, než dostal velení nad moderním bitevním křižníkem HMS Repulse. Později velel australské eskadře a africké stanici, než se stal vrchním velitelem Nore, jedním ze starších domácích velitelství námořnictva; během této doby byl neobvykle pro sloužícího důstojníka také rektorem univerzity v Aberdeenu. Po čtyřech letech v Nore předal velení začátkem roku 1939 a byl jmenován komisařem civilní obrany pro Londýn během příprav na druhou světovou válku; po německé invazi do Norska tam odcestoval, aby navázal spojení s králem Haakonem VII., svým osobním známým. Po celou válku zůstal v roli civilní obrany, ačkoli byl v roce 1941 oficiálně penzionován z námořnictva, a v roce 1945 byl povýšen do šlechtického stavu a zasedal ve Sněmovně lordů jako člen labouristické strany.
Facebook Twitter