Naresův průliv (dánsky: Nares Strædet; francouzsky: Détroit de Nares) je vodní cesta mezi Ellesmerovým ostrovem a Grónskem, která spojuje severní část Baffinova zálivu v Atlantském oceánu s Lincolnovým mořem v Severním ledovém oceánu. Od jihu k severu průliv zahrnuje Smithův průliv, Kaneův bazén, Kennedyho průliv, Hallův bazén a Robesonův průliv. Naresův průliv má téměř trvalý proud ze severu, který je poháněn Beaufortovým vírem, což ztěžuje plavbu lodím přicházejícím z jihu. V roce 1964 se na jeho názvu dohodly dánská (Stednavneudvalget, nyní Stednavnenævnet) a kanadská vláda. Název je odvozen od britského námořního důstojníka George Stronga Nares. Průliv a okolní vody jsou pro plavbu a lodní dopravu obvykle nebezpečné. Ledovce a plovoucí led jsou přítomny po celý rok; v extrémním příkladu v letech 1962–64 driftoval ledový ostrov o rozměrech 20 km x 10 km směrem na jih z Lincolnova moře přes Naresův a Davisův průliv do Labradorského moře. V srpnu je však obvykle splavný pomocí ledoborců. Před rokem 1948 bylo zaznamenáno pouze pět plavidel, která úspěšně proplula severně od Kaneova bazénu. V roce 2009 loď Arctic Sunrise provedla první známý červnový průjezd do Severního ledového oceánu. Ostrov Hans, malý ostrov ležící v průlivu, si nárokovalo jak Dánsko (jménem Grónska), tak Kanada, dokud dohoda ze 14. června 2022 spor nevyřešila vytyčením hranice přes něj. Dalšími ostrovy v průlivu jsou Joe Island, Crozier Island a mnohem větší Franklin Island. Lid Thule dorazili do Naresova průlivu na počátku 13. století, kde lovili a obchodovali s Vikingy. Archeologické pozůstatky kultury Thule a přítomnosti Vikingů se nacházejí na ostrově Ruin.
Facebook Twitter