Novosibiřské ostrovy
Novosibiřské ostrovy (rusky: Новосиби́рские Oстрова, jakutsky: Саҥа Сибиир Aрыылара) jsou souostroví na ruském Dálném severu, severně od východosibiřského pobřeží mezi Laptevským mořem a Východosibiřským mořem, severně od republiky Sacha (Jakutsko), jejíž jsou administrativní součástí.
Geografie
Souostroví se nachází mezi 72° a 76° severní šířky a 133° a 153° východní délky. Rozloha souostroví je 29 900 km². Nejvyšším bodem je Malakatyn Tas s nadmořskou výškou 374 m.
Ostrovy
Souostroví se skládá z několika větších ostrovů a mnoha menších ostrůvků. Největší ostrovy jsou:
Kotelnyj (11 700 km²)
Nová Sibiř (6 200 km²)
Bělkowskij (5 300 km²)
Fadějevskij (5 300 km²)
Sannikov Land (2 500 km²)
Lysov (1 320 km²)
Stolbovoj (1 000 km²)
Žochov (800 km²)
Klima
Klima na Novosibiřských ostrovech je arktické, s dlouhými, chladnými zimami a krátkými, chladnými léty. Průměrná teplota v lednu je -30 °C, v červenci 5 °C. Roční úhrn srážek je nízký, kolem 200 mm.
Flóra a fauna
Vegetace na Novosibiřských ostrovech je převážně tundra, s mechy, lišejníky a zakrslými keři. Na některých ostrovech se vyskytují i lesotundry s nízkými stromy.
Fauna ostrovů je poměrně chudá. Žijí zde polární lišky, sobi, pižmoni, mroži a tuleni. Na ostrovech hnízdí také mnoho druhů mořských ptáků.
Historie
Novosibiřské ostrovy byly objeveny v 18. století ruskými průzkumníky. Prvním, kdo je navštívil, byl v roce 1712 Jakov Permjakov. V 19. století byly ostrovy využívány jako základny pro lov velryb a tuleňů. V 20. století byly na ostrovech zřízeny sovětské polární stanice.
Současnost
Dnes jsou Novosibiřské ostrovy neobydlené. Jsou však navštěvovány vědeckými expedicemi a turisty. Na ostrovech se nachází několik chráněných území, včetně přírodní rezervace Novosibirské ostrovy.