Selkupové (rusky селькупы), do 30. let 20. století nazývaní osťácko-samojedi (остяко-самоеды), jsou samojedskojazyčná uralská etnická skupina původem ze Sibiře. Žijí v severních částech Tomské oblasti, Krasnojarského kraje a Ťumeňské oblasti (s Jamalo-něneckým autonomním okruhem). Původ a historie Původ Selkupů je nejasný, ale předpokládá se, že pocházejí ze společné uralské populace, která se oddělila od ostatních uralských skupin před více než 3 000 lety. Jejich jazyk, selkupština, patří do samojdské větve uralské jazykové rodiny. První písemné zmínky o Selkupech pocházejí z 16. století, kdy byli podrobeni ruským kozáckým nájezdníky. V následujících stoletích byli vystaveni značné rusifikaci a asimilaci. Tradiční způsob života Tradičně byli Selkupové kočovnými lovci a rybáři. Lovili soboly, lišky, kuny a další zvířata pomocí luků a šípů, pastí a sítí. Také lovili ryby v řekách a jezerech. V létě žili Selkupové v kuželovitých stanech zvaných čumy, které byly pokryty kůží sobů. V zimě žili v dřevěných chatrčích. Náboženství Tradičním náboženstvím Selkupů byl šamanismus, který zahrnoval víru v duchy přírody a v moc šamanů, kteří mohli s duchy komunikovat. Později se mnoho Selkupů obrátilo na pravoslavné křesťanství. Současná situace Dnes žije v Rusku přibližně 4 000 Selkupů. Většina z nich žije v oblastech Tomsk, Krasnojarsk a Jamalo-Něnecký autonomní okruh. Selkupové čelí řadě výzev, včetně asimilace, ztráty jazyka a kultury a dopadů těžby ropy a plynu na jejich tradiční území. Existují však snahy o zachování selkupské kultury a jazyka, včetně výuky selkupštiny ve školách a pořádání kulturních festivalů.
Facebook Twitter