Molucké ostrovy Molucké ostrovy (indonésky: Kepulauan Maluku) neboli Moluky jsou souostroví ve východní části Indonésie. Tektonicky se nacházejí na halmaherské desce v rámci kolizní zóny Moluckého moře. Geograficky leží východně od Sulawesi, západně od Nové Guineje a severně a východně od Timoru. Moluky leží v rámci Wallacey (většinou východně od biogeografické Weberovy linie) a jsou považovány za geografický a kulturní průsečík Asie a Oceánie. Ostrovy byly známé jako Kořenné ostrovy kvůli muškátovému oříšku, mace a hřebíčku, které se vyskytovaly výhradně zde, a jejichž přítomnost vyvolala v 16. století koloniální zájem Evropy. Molucké ostrovy tvořily od indonéské nezávislosti až do roku 1999 jedinou provincii, kdy byly rozděleny na dvě provincie. Nová provincie Severní Moluky zahrnuje oblast mezi Morotai a Sula, zatímco oblouk ostrovů od Buru a Seramu až po Wetar zůstal v rámci stávající provincie Moluky. Severní Moluky jsou převážně muslimské a jejich hlavním městem je Sofifi na ostrově Halmahera. Provincie Moluky má větší křesťanskou populaci a jejím hlavním městem je Ambon. Přestože původně byly melanéské, mnoho ostrovních populací, zejména na Bandských ostrovech, bylo vyvražděno v 17. století během nizozemské-portugalské války, známé také jako Válka o koření. Druhý příliv přistěhovalců, především z Jávy, začal počátkem 20. století za Nizozemců a pokračuje v indonéské éře, což také vyvolalo mnoho kontroverzí, protože se má za to, že transmigrační programy vedly k moluckým nepokojům. Geografie Molucké ostrovy se skládají z přibližně 1 000 ostrovů, z nichž největší jsou Halmahera, Seram, Buru, Ambon, Ternate, Tidore, Aruovy ostrovy, Kaiiny ostrovy a Luciparské ostrovy. Celková rozloha ostrovů je 78 897 km². Nejvyšším bodem je hora Binaiya na ostrově Seram s nadmořskou výškou 3 027 m. Ostrovy jsou převážně hornaté a sopečné, s mnoha aktivními sopkami. Klima je tropické, s vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok. Srážky jsou vydatné, zejména v období dešťů od listopadu do dubna. Demografie K roku 2020 žilo na Moluckých ostrovech 3 131 860 obyvatel. Hlavními etnickými skupinami jsou Amboňané, Alfuři, Nuaulu a Bugisové. Většina obyvatelstva je křesťanská, s významnou muslimskou menšinou. Ekonomika Ekonomika Moluckých ostrovů je založena na zemědělství, rybolovu a cestovním ruchu. Hlavními zemědělskými produkty jsou muškátový oříšek, hřebíček, kakao, káva a kopra. Rybolov je také důležitým odvětvím, přičemž hlavními úlovky jsou tuňák, makrela a sardinky. Cestovní ruch se v posledních letech rozvíjí, přičemž hlavními atrakcemi jsou krásné pláže, korálové útesy a bohatá historie a kultura. Historie Molucké ostrovy byly osídleny již v pravěku. Prvními známými obyvateli byli Melanézané. V 10. století se na ostrovy začali usazovat obchodníci z Indie a Číny. V 16. století se ostrovy staly předmětem zájmu evropských mocností, především Portugalska a Nizozemska. Portugalci byli prvními Evropany, kteří se na Moluckých ostrovech usadili v roce 1512. Nizozemci je však brzy následovali a v roce 1605 založili na ostrově Ambon Východoindickou společnost. Nizozemci ovládali Molucké ostrovy po více než 300 let. Během této doby zavedli monopol na obchod s kořením a potlačili místní odpor. V 19. století začali na ostrovy přicházet misionáři, kteří obrátili mnoho místních obyvatel na křesťanství. Indonésie získala nezávislost v roce 1945 a Molucké ostrovy se staly součástí nového národa. V roce 1999 byly ostrovy rozděleny na dvě provincie: Severní Moluky a Moluky. V posledních letech čelily Molucké ostrovy několika výzvám, včetně etnického násilí, ekonomických potíží a přírodních katastrof. Vláda Indonésie však pracuje na zlepšení podmínek na ostrovech a podpoře hospodářského rozvoje.
Facebook Twitter