Žlutá řeka
Žlutá řeka (čínsky: 黄河; pinyin: Huáng Hé) je druhá nejdelší řeka v Číně po Jang-c'-ťiang a šestá nejdelší říční soustava na Zemi s odhadovanou délkou 5 464 km. Pramení v nadmořské výšce nad 4 600 metrů v pohoří Bayan Har a vlévá se do Pohajského moře.
Povodí Žluté řeky bylo kolébkou starověké čínské civilizace. Žluté sedimenty byly přenášeny po proudu z Lössové plošiny. Dochází k častým ničivým záplavám a změnám toku způsobeným neustálým zvyšováním koryta řeky, někdy nad úroveň okolních zemědělských polí.
Název
Název "Žlutá řeka" pochází z barvy vody, která je způsobena velkým množstvím sedimentů, které řeka přenáší.
Průběh toku
Žlutá řeka pramení v pohoří Bayan Har v provincii Čching-chaj. Teče na východ přes provincie S’-čchuan, Kan-su, Ning-sia, Vnitřní Mongolsko, Šen-si, Šan-si, Che-nan a Šan-tung. Vlévá se do Pohajského moře v okrese Ken-li v prefektuře Tung-jing v provincii Šan-tung.
Povodí
Povodí Žluté řeky má rozlohu 752 546 km2. Zahrnuje části devíti provincií a autonomních oblastí: Čching-chaj, S’-čchuan, Kan-su, Ning-sia, Vnitřní Mongolsko, Šen-si, Šan-si, Che-nan a Šan-tung.
Přítoky
Hlavní přítoky Žluté řeky jsou:
Zleva: Fenhe (a mnoho menších řek)
Zprava: Taohe, Wejhe (a mnoho menších řek)
Hydrologie
Průměrný průtok Žluté řeky je 2 571 m3/s. Minimální průtok je 1 030 m3/s a maximální průtok může dosáhnout až 58 000 m3/s.
Změny toku
Žlutá řeka je známá svými častými změnami toku. Od roku 1128 n. l. změnila svůj tok 26krát. Tyto změny jsou způsobeny neustálým zvyšováním koryta řeky v důsledku usazování sedimentů.
Záplavy
Žlutá řeka je také známá svými ničivými záplavami. Nejhorší záplava v historii se odehrála v roce 1887, kdy řeka protrhla hráze a zaplavila oblast o rozloze 130 000 km2, přičemž zahynulo více než 900 000 lidí.
Hospodářský význam
Žlutá řeka má velký hospodářský význam pro Čínu. V její povodí žije více než 120 milionů lidí a je to jedna z nejúrodnějších zemědělských oblastí v zemi. Řeka se také využívá k zavlažování, plavbě a výrobě vodní energie.
Kulturní význam
Žlutá řeka má také velký kulturní význam pro Čínu. Je považována za "matku čínské civilizace" a je zmíněna v mnoha čínských mýtech a legendách.