Kumská–manyčská prolom (rusky: Кумо–Манычская впадина) je geologická prolom v jihozápadním Rusku, která odděluje Ruskou nížinu na severu od Předkavkazí na jihu. [1] Je pojmenována podle řek Kuma a Manyč. [2] Geografická poloha Kumská–manyčská prolom se táhne v délce asi 500 km od ústí řeky Kuma na severozápadě k ústí řeky Manyč na jihovýchodě. Leží v nadmořské výšce 0–20 m a má šířku 20–30 km. [3] Geologická stavba Prolom je vyplněna sedimenty z období miocénu a pliocénu, které dosahují mocnosti až 2 000 m. Podloží tvoří paleozoické a mezozoické horniny. [4] Klimatické podmínky Klima v Kumské–manyčské prolomě je kontinentální s horkými léty a chladnými zimami. Průměrná teplota v lednu je -5 °C, v červenci 25 °C. Roční úhrn srážek je 300–400 mm. [5] Vodstvo Hlavními řekami v prolomě jsou Kuma a Manyč. Kuma pramení na severním svahu Velkého Kavkazu a vlévá se do Kaspického moře. Manyč pramení na jižním svahu Stavropolské vysočiny a vlévá se do jezera Manyč-Gudilo. [6] Vegetace Vegetace v prolomě je převážně stepní. Na severu převažují travní porosty, na jihu polopouště. V údolích řek rostou lužní lesy. [7] Fauna V prolomě žije řada druhů zvířat, mezi něž patří vlci, lišky, zajíci, jezevci, svišti a různé druhy ptáků. [8] Historie Kumská–manyčská prolom hrála v historii důležitou roli jako obchodní cesta mezi Černým a Kaspickým mořem. Ve středověku byla součástí Chazarského kaganátu a později Kyjevské Rusi. V 16. století byla prolom dobyta Osmanskou říší a v 18. století se stala součástí Ruského impéria. [9] Současnost V současnosti je Kumská–manyčská prolom využívána především k zemědělství a pastvinářství. V prolomě se také nachází několik ropných a plynových polí. [10] Plány na výstavbu kanálu V minulosti byly navrženy plány na výstavbu kanálu, který by propojil Černé a Kaspické moře přes Kumskou–manyčskou prolom. Tyto plány však nebyly nikdy realizovány kvůli vysokým nákladům a ekologickým obavám. [11]
Facebook Twitter