Les je oblast půdy, která je převážně pokrytá stromy. Na celém světě se používají stovky definic lesa, které zahrnují faktory, jako je hustota stromů, výška stromů, využití půdy, právní postavení a ekologická funkce. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) definuje les jako "země o rozloze více než 0,5 hektaru se stromy vyššími než 5 metrů a s pokryvem korun stromů větším než 10 procent, nebo stromy schopné těchto prahových hodnot dosáhnout in situ. Nezahrnuje pozemky, které jsou převážně využívány pro zemědělské nebo městské účely." S použitím této definice zjistilo Globální hodnocení lesních zdrojů 2020 (FRA 2020), že lesy pokrývaly v roce 2020 4,06 miliardy hektarů (10,0 miliardy akrů; 40,6 milionu čtverečních kilometrů; 15,7 milionu čtverečních mil), což představuje přibližně 31 procent světové rozlohy. Lesy jsou největším suchozemským ekosystémem Země podle rozlohy a nacházejí se po celém světě. 45 procent lesní půdy se nachází v tropických zeměpisných šířkách. Další největší podíl lesů se nachází v subarktickém podnebí, následovaném mírným a subtropickým pásmem. Lesy tvoří 75 % hrubé primární produkce biosféry Země a obsahují 80 % rostlinné biomasy Země. Čistá primární produkce se odhaduje na 21,9 gigatun biomasy ročně pro tropické lesy, 8,1 pro mírné lesy a 2,6 pro boreální lesy. Lesy tvoří výrazně odlišné biomy na různých zeměpisných šířkách a nadmořských výškách a při různých srážkových a výparových poměrech. Mezi tyto biomy patří boreální lesy v subarktickém podnebí, tropické vlhké lesy a tropické suché lesy kolem rovníku a mírné lesy ve středních zeměpisných šířkách. Lesy se tvoří v oblastech Země s vysokými srážkami, zatímco sušší podmínky vedou k přechodu k savaně. V oblastech se středními srážkami však lesy rychle přecházejí v savanu, když procento půdy pokryté stromy klesne pod 40 až 45 procent. Výzkum provedený v amazonském deštném pralese ukazuje, že stromy mohou měnit srážkové poměry v regionu a uvolňovat vodu z listů v očekávání sezónních dešťů, aby se dříve spustila mokrá sezóna. Díky tomu začínají sezónní srážky v Amazonii o dva až tři měsíce dříve, než by jinak klima umožňovalo. Odlesňování v Amazonii a antropogenní změna klimatu mají potenciál tento proces narušit a způsobit, že les překročí práh, kdy přejde v savanu. Odlesňování ohrožuje mnoho lesních ekosystémů. Odlesňování nastává, když lidé odstraňují stromy z zalesněné oblasti kácením nebo vypalováním, a to buď kvůli těžbě dřeva, nebo kvůli vytvoření prostoru pro zemědělství. Většina odlesňování se dnes vyskytuje v tropických lesích. Naprostá většina tohoto odlesňování je způsobena výrobou čtyř komodit: dřeva, hovězího masa, sóji a palmového oleje. Za posledních 2 000 let se rozloha lesů v Evropě zmenšila z 80 % na 34 %. Velké plochy lesů byly vykáceny také v Číně a na východě Spojených států, kde zůstalo nedotčeno pouze 0,1 % půdy. Téměř polovina světové rozlohy lesů (49 procent) je relativně nedotčená, zatímco 9 procent se nachází ve fragmentech s malou nebo žádnou konektivitou. Tropické deštné pralesy a boreální jehličnaté lesy jsou nejméně fragmentované, zatímco subtropické suché lesy a mírné oceánské lesy patří k nejvíce fragmentovaným. Přibližně 80 procent světové rozlohy lesů se nachází v oblastech větších než 1 milion hektarů (2,5 milionu akrů). Zbývajících 20 procent se nachází ve více než 34 milionech oblastí po celém světě – převážná většina z nich má rozlohu menší než 1 000 hektarů (2 500 akrů). Lidská společnost a lesy se mohou navzájem ovlivňovat pozitivně i negativně. Lesy poskytují lidem ekosystémové služby a slouží jako turistické atrakce. Lesy mohou také ovlivňovat lidské zdraví. Lidské činnosti, včetně neudržitelného využívání lesních zdrojů, mohou negativně ovlivňovat lesní ekosystémy.
Facebook Twitter