Velká potopa (Čína) Velká potopa Gun-Yu, známá také jako mýtus Gun-Yu, byla rozsáhlá povodeň ve starověké Číně, která údajně trvala nejméně dvě generace. Způsobila velké přesuny obyvatelstva a další katastrofy, jako byly bouře a hladomor. Lidé opouštěli své domovy, aby žili na vysokých kopcích a horách, nebo se uhnízdili na stromech. Podle mytologických a historických pramenů se tradičně datuje do třetího tisíciletí př. n. l., tedy asi do období 2300-2200 př. n. l., do vlády císaře Yao. Archeologické důkazy výronové povodně v soutěsce Jishi na Žluté řece, srovnatelné s podobnými závažnými událostmi ve světě v posledních 10 000 letech, byly však datovány do období kolem roku 1920 př. n. l. (o několik století později než tradiční počátek dynastie Xia, která přišla po císařích Shunovi a Yaovi) a předpokládá se, že byly základem pro tento mýtus. Ať už je příběh Velké povodně a hrdinských pokusů různých lidských postav o její ovládnutí a zmírnění katastrofy chápán historicky nebo mytologicky, jedná se o základní příběh čínské kultury. Velká potopa Číny je mimo jiné klíčem k pochopení historie založení dynastie Xia i dynastie Zhou, je také jedním z hlavních motivů povodní v čínské mytologii a je hlavním zdrojem narážek v klasické čínské poezii. Mýtus Gun-Yu Podle mýtu Gun-Yu byl Gun polobohem, který se snažil zastavit potopu. Císař Yao mu svěřil úkol vytvořit hráze, aby zadržel stoupající vody. Gun však selhal a byl potrestán uvězněním na hoře Yushan. Jeho syn Yu byl později vybrán, aby pokračoval v otcově práci. Yu použil jiný přístup. Místo budování hrází kopal kanály, aby odvedl vodu do moře. Po 13 letech tvrdé práce se mu podařilo potopu zastavit. Za svůj úspěch byl Yu odměněn tím, že se stal prvním císařem dynastie Xia. Tato dynastie byla první zaznamenanou dynastií v čínské historii. Význam Velké povodně Velká potopa Číny je důležitým příběhem v čínské kultuře. Symbolizuje boj člověka s přírodními katastrofami a připomíná význam spolupráce a vytrvalosti. Příběh byl také použit k ospravedlnění císařské moci. Císaři byli považováni za potomky Yu a jejich vláda byla vnímána jako mandát nebes k ovládání přírodních sil. Archeologické důkazy V roce 1970 byly v soutěsce Jishi na Žluté řece nalezeny archeologické důkazy o výronové povodni. Tyto důkazy naznačují, že v oblasti došlo kolem roku 1920 př. n. l. k rozsáhlé povodni. Povodeň byla pravděpodobně způsobena zhroucením ledovcového jezera v Tibetu. Voda z jezera se vylila do soutěsky Jishi a vytvořila mohutnou potopu, která se valila dolů po Žluté řece. Archeologické důkazy naznačují, že povodeň byla velmi rozsáhlá a způsobila značné škody. Byly zničeny vesnice a zemědělská půda a mnoho lidí bylo vysídleno. Vliv na čínskou kulturu Velká potopa Číny měla významný vliv na čínskou kulturu. Příběh byl použit v mnoha literárních dílech, včetně klasické básně "Shijing" (Kniha písní). Příběh byl také použit k ospravedlnění císařské moci. Císaři byli považováni za potomky Yu a jejich vláda byla vnímána jako mandát nebes k ovládání přírodních sil. Velká potopa Číny je důležitým příběhem v čínské kultuře. Symbolizuje boj člověka s přírodními katastrofami a připomíná význam spolupráce a vytrvalosti.
Facebook Twitter