Hadždž (arabsky: الحج, Ḥağğ, někdy též Hadž, Hadždž nebo Hadži) je každoroční muslimská pouť do Mekky v Saúdské Arábii, nejsvětějšího města muslimů. Hadždž je povinná náboženská povinnost pro muslimy, která musí být splněna alespoň jednou za život všemi dospělými muslimy, kteří jsou fyzicky a finančně schopni podniknout cestu a během své nepřítomnosti doma uživit svou rodinu. V islámské terminologii je Hadždž pouť k posvátné Kaabě, „Domu Alláha“, ve svatém městě Mekka v Saúdské Arábii. Je jedním z pěti pilířů islámu, vedle šahády (vyznání víry, že není jiného boha než Alláha), salátu (modlitby), zakátu (almužny) a saumu (půstu v ramadánu). Hadždž je každoroční praxe, kdy se projevuje muslimské bratrství a solidarita se spoluvěřícími a je naplňována podřízenost Bohu (Alláhovi). Slovo Hadždž znamená „pouť k Kaabě“, dlouhá zbožná cesta, kterou muslimové vykonávají, aby očistili své duše od všech světských hříchů, což vyjadřuje jak vnější akt cesty po smrti, tak vnitřní akt dobrých úmyslů. Rity pouti se vykonávají po dobu pěti až šesti dnů, od 8. do 12. nebo 13. dne dhú al-hidždža, posledního měsíce islámského kalendáře. Protože islámský kalendář je lunární a islámský rok je asi o jedenáct dní kratší než gregoriánský rok, gregoriánské datum Hadždže se rok od roku mění. V roce 2023 n. l. (1444 AH) trvá dhú al-hidždža od 19. června do 18. července. Hadždž je spojován se životem islámského proroka Mohameda ze 7. století n. l., ale rituál pouti do Mekky uvedený v muslimských pramenech sahá až do doby Abrahama. Během Hadždže se poutníci připojují k průvodům milionů muslimů, kteří se současně sjíždějí do Mekky na týden Hadždže, a provádějí řadu předislámských rituálů (reformovaných Mohamedem): každý člověk má na sobě jeden kus nesešívaného bílého oděvu (ihram), obchází Kaabu (kostkovitou stavbu a směr modlitby pro muslimy) proti směru hodinových ručiček sedmkrát, políbí černý kámen umístěný na rohové stěně Kaaby, svižně kráčí sedmkrát tam a zpět mezi kopci Safa a Marva, poté pije ze studny Zamzam, jde na pláně hory Arafat, aby tam bděl, stráví noc na pláni Muzdalifa a provádí symbolické kamenování ďábla házením kamenů na tři pilíře. Po obětování dobytka (které lze provést pomocí poukazu) se poutníci musí oholit nebo ostříhat vlasy (pokud jsou muži) nebo zastřihnout konečky vlasů (pokud jsou ženy). Poté následuje oslava čtyřdenního celosvětového svátku Íd al-adhá. Muslimové mohou také podniknout umru (arabsky: عُمرَة), neboli „menší pouť“ do Mekky v jiných obdobích roku. Umra však nenahrazuje Hadždž a muslimové jsou stále povinni vykonat Hadždž někdy jindy v životě, pokud k tomu mají prostředky. Podle oficiálně zveřejněných statistik mezi lety 2000 a 2019 je průměrný počet účastníků 2 269 145 ročně, z toho 1 564 710 pochází ze zahraničí a 671 983 jsou místní. Rok 2012 byl rokem s nejvyšším počtem účastníků, kterých bylo 3 161 573. V červnu 2020 saúdská vláda oznámila, že s ohledem na globální pandemii COVID-19 přivítá pouze „velmi omezený počet“ poutníků, kteří jsou rezidenty Saúdské Arábie, ačkoli Hadždž přímo nezrušila. V roce 2021 platila podobná omezení, ale ženám bylo povoleno účastnit se bez mužského opatrovníka (mahrama), pokud šly v důvěryhodné skupině.
Facebook Twitter