Bhútán Bhútán, oficiálně Bhútánské království, je vnitrozemský stát v jižní Asii, který se nachází ve východním Himálaji mezi Čínou na severu a Indií na jihu. Bhútán, hornatá země, je místně známá jako „Druk Yul“ nebo „Země hromového draka“, název odrážející kulturní dědictví země. Exonym Bhútán pravděpodobně pochází z prakritního hybridního slova Bhŏṭṭaṃta, což je název odkazující na jeho geografickou blízkost k Tibetu (Bhŏṭṭa). Nepál a Bangladéš se nacházejí poblíž Bhútánu, ale nesdílejí s ním hranici. Země má více než 727 145 obyvatel a rozlohu 38 394 čtverečních kilometrů (14 824 čtverečních mil) a řadí se na 133. místo z hlediska rozlohy a na 160. místo z hlediska počtu obyvatel. Bhútán je konstituční monarchie s králem (Druk Gyalpo) jako hlavou státu a předsedou vlády jako hlavou vlády. Státním náboženstvím je vadžrajánový buddhismus a hlavou státního náboženství je Je Khenpo. Subalpínské himálajské hory na severu se zvedají z bujných subtropických plání země na jihu. V bhútánském Himálaji se nacházejí vrcholy vyšší než 7 000 metrů (23 000 stop) nad mořem. Gangkhar Puensum je nejvyšší hora Bhútánu a je nejvyšší nevyšplhanou horou na světě. Divoká příroda Bhútánu je pozoruhodná svou rozmanitostí, včetně himálajského takina a zlatého hulmana. Hlavním a největším městem je Thimphu, které tvoří téměř 1/7 populace. Bhútán a sousední Tibet zažily šíření buddhismu, který vznikl na indickém subkontinentu za života Gautamy Buddhy. V prvním tisíciletí se škola vadžrajánového buddhismu rozšířila do Bhútánu z jižní říše Pála v Bengálsku. V 16. století sjednotil Ngawang Namgyal údolí Bhútánu do jediného státu. Namgyal porazil tři tibetské invaze, podmanil si soupeřící náboženské školy, kodifikoval právní systém Tsa Yig a vytvořil vládu teokratických a civilních správců. Namgyal se stal prvním Žabdrungem Rinpočhem a jeho nástupci působili jako duchovní vůdci Bhútánu, podobně jako dalajláma v Tibetu. V 17. století Bhútán ovládal velké části severovýchodní Indie, Sikkim a Nepálu; měl také značný vliv ve státě Cooch Behar. Bhútán postoupil Bengálské Duars britské Indii během bhútánské války v 19. století. Dynastie Wangchucků se stala monarchií a usilovala o užší vztahy s Británií na subkontinentu. V roce 1910 zaručila smlouva britské rady v zahraniční politice výměnou za vnitřní autonomii v Bhútánu. Ujednání pokračovalo podle nové smlouvy s Indií v roce 1949 (podepsané v Darjeelingu), ve které obě země uznaly vzájemnou suverenitu. Bhútán vstoupil do Organizace spojených národů v roce 1971. Od té doby rozšířil vztahy s 55 zeměmi. Přestože je Bhútán závislý na indické armádě, udržuje si vlastní vojenské jednotky. Ústava z roku 2008 zřídila parlamentní vládu s voleným Národním shromážděním a Národní radou. Bhútán je zakládajícím členem Sdružení pro regionální spolupráci v jižní Asii (SAARC). V roce 2020 se Bhútán umístil na třetím místě v jižní Asii po Srí Lance a Maledivách v indexu lidského rozvoje a devatenáctém na Globálním indexu míru jako nejpokojnější země v jižní Asii k roku 2023 a také jako jediná jihoasijská země v prvním kvartilu seznamu. Bhútán je také členem Fóra zranitelných vůči klimatu, Hnutí nezúčastněných zemí, BIMSTEC, MMF, Světové banky, UNESCO a Světové zdravotnické organizace (WHO). Bhútán se v roce 2016 umístil na prvním místě v SAARC v ekonomické svobodě, snadnosti podnikání, míru a nedostatku korupce. Bhútán má jednu z největších zásob vody pro vodní energii na světě. Tání ledovců způsobené změnou klimatu je v Bhútánu rostoucí obavou.
Facebook Twitter