Aung San Suu Kyi Aung San Suu Kyi je barmská politička, diplomatka, autorka a nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991. V letech 2016 až 2021 působila jako státní poradkyně Myanmaru (ekvivalent premiéra) a ministryně zahraničních věcí. Od založení strany v roce 1988 je generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii (NLD) a v letech 2011 až 2023 byla registrována jako její předsedkyně. V 10. letech 20. století sehrála klíčovou roli při přechodu Myanmaru od vojenské junty k částečné demokracii. Aung San Suu Kyi se narodila v Rangúnu v Britské Barmě jako nejmladší dcera Aung Sana, otce národa moderního Myanmaru, a Khin Kyi. Po absolvování University of Delhi v roce 1964 a St Hugh's College v Oxfordu v roce 1968 pracovala tři roky v Organizaci spojených národů. V roce 1972 se provdala za Michaela Ariho, se kterým měla dvě děti. Aung San Suu Kyi se proslavila v povstání 8888 8. srpna 1988 a stala se generální tajemnicí NLD, kterou nově založila s pomocí několika penzionovaných armádních důstojníků, kteří kritizovali vojenskou juntu. V roce 1990 vyhrála NLD ve volbách 81 % křesel v parlamentu, ale výsledky byly anulovány, protože vojenská vláda (Státní rada pro mír a rozvoj – SPDC) odmítla předat moc, což vyvolalo mezinárodní protesty. Před volbami byla zadržena a zůstala v domácím vězení téměř 15 z 21 let v letech 1989 až 2010 a stala se jednou z nejvýznamnějších politických vězňů na světě. V roce 1999 ji časopis Time označil za jedno z "Gandhího dětí" a jeho duchovního dědice nenásilí. Přežila pokus o atentát při masakru v Depayinu v roce 2003, kdy bylo zabito nejméně 70 lidí spojených s NLD. Její strana bojkotovala volby v roce 2010, což vedlo k rozhodujícímu vítězství vojensky podporované Strany národní solidarity a rozvoje (USDP). Aung San Suu Kyi se stala poslankyní Pyithu Hluttaw, zatímco její strana získala 43 ze 45 volných křesel v doplňovacích volbách v roce 2012. V roce 2015 její strana zvítězila drtivým vítězstvím a získala 86 % křesel ve Sněmovně unie – což je mnohem více než 67% nadpoloviční většina potřebná k zajištění toho, aby její preferovaní kandidáti byli zvoleni prezidentem a druhým viceprezidentem ve volební koleji prezidenta. Přestože jí bylo zakázáno stát se prezidentkou kvůli ustanovení v ústavě – její zesnulý manžel a děti jsou cizími občany – ujala se nově vytvořené role státní poradkyně Myanmaru, což je role podobná premiérovi nebo předsedovi vlády. Když nastoupila do funkce státní poradkyně, byla Aung San Suu Kyi kritizována několika zeměmi, organizacemi a osobnostmi kvůli nečinnosti Myanmaru v reakci na genocidu Rohingyů ve státě Rakhine a odmítání uznat, že myanmarská armáda spáchala masakry. Pod jejím vedením byl Myanmar také kritizován za stíhání novinářů. V roce 2019 se Aung San Suu Kyi objevila u Mezinárodního soudního dvora, kde bránila barmskou armádu proti obvinění z genocidy Rohingyů. Aung San Suu Kyi, jejíž strana vyhrála listopadové všeobecné volby v Myanmaru v roce 2020, byla zatčena 1. února 2021 po vojenském převratu, který vrátil k moci Tatmadaw (myanmarské ozbrojené síly) a vyvolal protesty po celé zemi. Bylo proti ní vzneseno několik obvinění a 6. prosince 2021 byla ve dvou z nich odsouzena ke čtyřem letům vězení. Později, 10. ledna 2022, byla odsouzena k dalším čtyřem letům na základě dalšího souboru obvinění. Dne 12. října 2022 byla odsouzena za další dvě obvinění z korupce a byla odsouzena ke dvěma trestům odnětí svobody na tři roky, které si má odpykat současně. 30. prosince 2022 skončily její soudy dalším odsouzením a dalším trestem odnětí svobody na sedm let za korupci. Konečný trest Aung San Suu Kyi činil 33 let vězení, později snížený na 27 let. Organizace spojených národů, většina evropských zemí a Spojené státy odsoudily zatčení, soudy a tresty jako politicky motivované.
Facebook Twitter