Dháka Dháka (bengálsky: ঢাকা, výslovnost [ɖʱaka]), dříve známá jako Dacca, je hlavní a největší město Bangladéše. Je devátým největším a sedmým nejhustěji osídleným městem na světě. Dháka je megaměsto s 10,2 miliony obyvatel v roce 2022 a s více než 22,4 miliony obyvatel v metropolitní oblasti Dháká. Obecně se považuje za nejhustěji osídlenou zastavěnou městskou oblast na světě. Dháka je nejdůležitějším kulturním, ekonomickým a vědeckým centrem východní jižní Asie a také významným městem s muslimskou většinou. Dháka je třetím největším městem v jižní Asii a 39. největším na světě, pokud jde o HDP. Leží v deltě Gangy a je ohraničena řekami Buriganga, Turag, Dhaleshwari a Shitalakshya. Dháka je také největším městem s bengálským jazykem na světě. Oblast Dháká je osídlena od prvního tisíciletí. Moderní město se začalo rozvíjet v 17. století jako provinční hlavní město a obchodní centrum Mughalské říše. Dháka byla hlavním městem protoindustrializovaného Mughalského Bengálska po dobu 75 let (1608-1639 a 1660-1704). Byla centrem obchodu s mušelínem v Bengálsku a jedním z nejbohatších měst na světě. Mughalské město bylo pojmenováno Jahangirnagar (Město Jahangíra) na počest tehdy vládnoucího císaře Jahangíra. Bohatá mughalská elita města zahrnovala prince a syny mughalských císařů. Sláva předkoloniálního města vrcholila v 17. a 18. století, kdy zde sídlili obchodníci z celé Eurasie. Přístav Dháka byl významným obchodním místem pro říční i námořní obchod. Mughálové vyzdobili město upravenými zahradami, hrobkami, mešitami, paláci a pevnostmi. Město se kdysi nazývalo Benátky východu. Za britské nadvlády se ve městě objevila elektřina, železnice, kina, univerzity a vysoké školy v západním stylu a moderní vodovod. Stalo se důležitým správním a vzdělávacím centrem v Britské Indii jako hlavní město provincie Východní Bengálsko a Ásám po roce 1905. V roce 1947, po skončení britské nadvlády, se město stalo správním hlavním městem Východního Pákistánu. V roce 1962 bylo prohlášeno za zákonodárné hlavní město Pákistánu. V roce 1971, po osvobozenecké válce, se stalo hlavním městem nezávislého Bangladéše. V roce 2008 oslavila Dháka 400 let jako městské město. Dháka, která je beta-globálním městem, je centrem politického, ekonomického a kulturního života v Bangladéši. Je sídlem vlády Bangladéše, mnoha bangladéšských společností a předních bangladéšských vzdělávacích, vědeckých, výzkumných a kulturních organizací. Od svého založení jako moderního hlavního města se populace, oblast a sociální a ekonomická rozmanitost Dháká enormně rozrostly. Město je nyní jednou z nejhustěji průmyslových oblastí v zemi. Město tvoří 35 % bangladéšské ekonomiky. Burza cenných papírů v Dháká má přes 750 kótovaných společností. Dháka hostí přes 50 diplomatických misí a sídla BIMSTEC, CIRDAP a Mezinárodní studijní skupiny pro jut. Dháka má proslulé kulinářské dědictví. Kultura města je známá svými rikšami, kacchi biryani, uměleckými festivaly a náboženskou rozmanitostí. Nejvýznamnější architektonickou památkou Dháká je modernistická Jatiyo Sangshad Bhaban, zatímco má dědictví 2000 budov z období Mughalů a Britů. Město je spojeno se dvěma nositeli Nobelovy ceny. Jeho každoroční oslavy bengálského nového roku jsou známé svou širokou barevností a uměleckostí, což UNESCO uznalo pro jeho význam pro světové dědictví. Dháka vyprodukovala mnoho spisovatelů a básníků v několika jazycích, zejména v bengálštině a angličtině.
Facebook Twitter