Zpátky Domů

Článek | Zjistil.cz

Český název: Jeruzalém
Anglický název: Jerusalem

Jeruzalém Jeruzalém je starobylé město v západní Asii, které se nachází na náhorní plošině v Judských horách mezi Středozemním mořem a Mrtvým mořem. Je jedním z nejstarších měst na světě a je považováno za svaté pro tři hlavní abrahámovská náboženství – judaismus, křesťanství a islám. Jeruzalém si jako své hlavní město nárokují jak Izrael, tak Palestina. Izrael zde má své hlavní vládní instituce a Stát Palestina jej v konečném důsledku předpokládá jako své sídlo moci. Ani jeden z těchto nároků však není mezinárodně široce uznáván. V průběhu své dlouhé historie byl Jeruzalém zničen nejméně dvakrát, obležen 23krát, dobyt a znovu dobyt 44krát a napaden 52krát. Část Jeruzaléma nazývaná Davidovo město vykazuje první známky osídlení ve 4. tisíciletí před naším letopočtem v podobě táborů nomádských pastýřů. Během kananejského období (14. století př. n. l.) byl Jeruzalém na starověkých egyptských tabulkách nazýván Urusalim, což pravděpodobně znamená „Město Šalema“ podle kananejského božstva. Během izraelského období začala v Jeruzalémě významná stavební činnost v 10. století před naším letopočtem (doba železná II) a v 9. století před naším letopočtem se město vyvinulo v náboženské a správní centrum Judského království. V roce 1538 byly městské hradby naposledy přestavěny kolem Jeruzaléma za vlády Sulejmana Nádherného z Osmanské říše. Dnes tyto hradby vymezují Staré Město, které je od 19. století rozděleno do čtyř čtvrtí – arménské, křesťanské, židovské a muslimské. Staré Město se v roce 1981 stalo světovým dědictvím UNESCO a je na seznamu světového dědictví v ohrožení. Od roku 1860 se Jeruzalém značně rozrostl za hranice Starého Města. V roce 2022 měl Jeruzalém přibližně 971 800 obyvatel, z nichž téměř 60 % tvořili Židé a téměř 40 % Palestinci. V roce 2020 činila populace 951 100, z toho Židé tvořili 570 100 (59,9 %), muslimové 353 800 (37,2 %), křesťané 16 300 (1,7 %) a 10 800 neklasifikovaných (1,1 %). Podle hebrejské Bible dobyl město od Jebusejců král David a ustanovil ho jako hlavní město Sjednoceného království Izraele. Jeho syn, král Šalomoun, pověřil stavbou Prvního chrámu. Moderní učenci tvrdí, že Židé se od kananejských národů a kultury odštěpili prostřednictvím rozvoje odlišného monolatrického – a později monoteistického – náboženství zaměřeného na El/Jahve. Tyto základní události, které se odehrály na úsvitu 1. tisíciletí před naším letopočtem, měly pro židovský lid zásadní symbolický význam. Přízvisko svaté město (hebrejsky: עיר הקודש, romanizováno: 'Ir ha-Qodesh) bylo pravděpodobně připojeno k Jeruzalému v poexilních dobách. Svatost Jeruzaléma v křesťanství, zachovaná v řeckém překladu hebrejské Bible, kterou křesťané přijali za svůj vlastní „Starý zákon“, byla posílena novozákonním vyprávěním o Ježíšově ukřižování a zmrtvýchvstání. V sunnitském islámu je Jeruzalém třetím nejsvětějším městem po Mekce a Medíně. Město bylo první kibla, standardní směr pro muslimské modlitby (salah), a v islámské tradici tam Mohamed vykonal svou Noční cestu v roce 621 a vystoupil do nebe, kde podle Koránu mluvil s Bohem. V důsledku toho, přestože má Staré Město rozlohu pouhých 0,9 km2, je domovem mnoha míst zásadního náboženského významu, mezi něž patří Chrámová hora se svou Západní zdí, Skalním dómem a mešitou Al-Aksá a Chrámem Božího hrobu. Status Jeruzaléma zůstává i dnes jednou z klíčových otázek izraelsko-palestinského konfliktu. Během arabsko-izraelské války v roce 1948 byl Západní Jeruzalém jednou z oblastí, které Izrael dobyl a později anektoval, zatímco Východní Jeruzalém včetně Starého Města dobyl a později anektovalo Jordánsko. Izrael dobyl Východní Jeruzalém od Jordánska během šestidenní války v roce 1967 a následně jej fakticky připojil k Jeruzalému spolu s dalším okolním územím. Jeden ze základních zákonů Izraele, Jeruzalémský zákon z roku 1980, označuje Jeruzalém jako nedělitelné hlavní město země. Všechny složky izraelské vlády sídlí v Jeruzalémě, včetně Knesetu (izraelského parlamentu), sídel předsedy vlády (Beit Aghion) a prezidenta (Beit HaNassi) a Nejvyššího soudu. Mezinárodní společenství anekxi odmítá jako nezákonnou a považuje Východní Jeruzalém za palestinské území okupované Izraelem.

Facebook Twitter