Xinjiang Xinjiang, oficiálně Xinjiangsko-ujgurská autonomní oblast, je autonomní oblast Čínské lidové republiky (ČLR), která se nachází na severozápadě země na křižovatce střední a východní Asie. Xinjiang je největší provinční správní jednotkou Číny podle rozlohy a 8. největší zemskou správní jednotkou na světě, rozkládá se na ploše přes 1,6 milionu kilometrů čtverečních a má asi 25 milionů obyvatel. Xinjiang sousedí se zeměmi Mongolsko, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Afghánistán, Pákistán a Indie. Drsné pohoří Karakoram, Kunlun a Ťan-šan zabírají velkou část hranic Xinjiangu, stejně jako jeho západní a jižní oblasti. Regiony Aksai Chin a Trans-Karakoram, které obě spravuje Čína, jsou nárokovány Indií. Xinjiang také sousedí s Tibetskou autonomní oblastí a provinciemi Gansu a Čching-chaj. Nejslavnější cesta historické Hedvábné stezky procházela územím od východu k jeho severozápadní hranici. Xinjiang je rozdělen pohořím na Džungarskou pánev (Džungarie) na severu a Tarimskou pánev na jihu a pro lidské osídlení je vhodných pouze asi 9,7 procenta rozlohy Xinjiangu. Je domovem řady etnických skupin, včetně Ujgurů, Kazachů, Kyrgyzů, Chanů, Tibeťanů, Chuejů, čínských Tádžiků (Pamírů), Mongolů, Rusů a Sibeů. Ve Xinjiangu je více než tucet autonomních prefektur a okresů pro menšiny. Starší anglické referenční práce často označují tuto oblast jako Východní Turkestán, Čínský Turkestán a Východní Turkestán. S doloženou historií nejméně 2500 let se o kontrolu nad celým nebo částí tohoto území snažila řada lidí a říší. Území se dostalo pod vládu dynastie Čching v 18. století, kterou později nahradila Čínská republika. Od roku 1949 a čínské občanské války je součástí Čínské lidové republiky. V roce 1954 založila Čínská komunistická strana (KSČ) Sbor pro produkci a výstavbu Xinjiangu (XPCC), aby posílila obranu hranic proti Sovětskému svazu a podpořila místní ekonomiku usídlením vojáků v regionu. V roce 1955 byl Xinjiang administrativně změněn z provincie na autonomní oblast. V posledních desetiletích byly v Xinjiangu nalezeny bohaté zásoby ropy a nerostů a v současnosti je to největší čínský region produkující zemní plyn. Od 90. let do 2010 hnutí za nezávislost Východního Turkestánu, separatistický konflikt a vliv radikálního islámu vedly k nepokojům v regionu s občasnými teroristickými útoky a střety mezi separatistickými a vládními silami. Tyto konflikty vedly čínskou vládu k páchání řady probíhajících porušování lidských práv vůči Ujgurům a dalším etnickým a náboženským menšinám v provincii, včetně genocidy.
Facebook Twitter